Jak Trump mění Ameriku i svět. Co si o tom myslí jeho příznivci a odpůrci?
Část Američanů chce dát Trumpovi šanci. „Výsledky nemohou být vidět hned. Vyčkejme, co bude dál,“ říkají
Osobnost prezidenta Spojených států Donalda Trumpa vyvolává u části Američanů nadšení, u jiné části odpor, až zoufalství. Společnost ale není rozdělená jen na dvě protichůdné poloviny. Je tam i třetí skupina, která zastává názor, že je potřeba dát novému prezidentovi čas, aby ukázal, co dokáže změnit.
Vyčkávací postoj zastává i notářský licitátor Peter žijící na Floridě. Přistěhoval se sem ze státu New York na severu v době přetrvávajících protipandemických opatření. Jako neočkovaný nechtěl snášet omezení tamního guvernéra a vlády. A když zjistil, že na Floridě panuje mnohem liberálnější covidový režim, přestěhoval se.
Vyčkejme, co se bude dít
Donalda Trumpa nemá Peter zrovna rád. Špatné zkušenosti s ním mají hlavně někteří členové jeho širší rodiny, kteří s ním měli co do činění ve stavebnictví v New Yorku. Jenže ani předchozí prezident Joe Biden nebyl podle Petera bez poskvrny. Proto moc nechápe, proč lidé Trumpa tolik nenávidí. Část viny podle něj nesou média.
Čtěte také
„Máme za sebou teprve dva měsíce jeho vlády. S hodnocením bych tedy ještě počkal. Když se v Argentině dostal k moci Javier Milei, lidé také zprvu nebyli nadšení. Ale teď po skoro dvou letech udělala země velký obrat. Zvedl se jí hrubý domácí produkt, inflace začala klesat. Výsledky zkrátka nemohou být vidět hned. Moje taktika je vyčkávat a sledovat, co bude dál,“ uvažuje při procházce se svým psíkem Leonem v parku v Miami.
Zároveň Peter poukazuje na to, že za předchozích vládních garnitur byly Spojené státy v permanentní válce někde ve světě. Ať už šlo o otce a syna Bushovy, nebo prezidenty Clintona, Obamu a Bidena. Nechápe, proč se stále bezvýhradně pomáhalo Izraeli v blízkovýchodním konfliktu. Také hledá vysvětlení invaze do Iráku v roce 2003, kde zahynulo nejméně 600 tisíc civilistů a další čtvrt milion jich hledal útočiště ve Spojených státech.
Taktika spálené země
S Trumpovou politikou zeštíhlování vlády a omezování výdajů ale celkem souhlasí. Upozorňuje však, že když se používá taktika spálené země, tedy se ruší celé státní úřady, je třeba pamatovat na to, aby se to nedotklo hodně zranitelných. Jeho zajímá hlavně otázka veteránů a jejich rodin. Peterův otec totiž zahynul ve vietnamské válce.
Čtěte také
„Opravdu si myslím, že se věci ve vládní byrokracii musejí předělat. Ale nejsem si jistý, jestli k tomu potřebujeme někoho, pro koho se vytvoří zvláštní funkce, a ještě k tomu je to nejbohatší muž na světě,“ naráží Peter na Trumpova poradce a šéfa zvláštního odboru pro efektivní vládnutí Elona Muska.
Peter k němu necítí zášť. Jen má nedůvěru k lidem, kteří točí velké peníze ve světě a teď by měli silnou rukou ovládat federální vládu. Pro Trumpovy kritiky je podle Petera to, že si vybral někoho takového k reformě vlády, věc, na kterou mohou snadno poukazovat. Vzniku diktatury nebo autoritářské vlády se ale Peter nebojí.
„Žijeme v zemi, kde jsou prezidentské volby každé čtyři roky. Pokud se Demokratická strana rozhodne zase si vybudovat mosty k voličům, může vyhrát. Není šance, že by se Trump stal diktátorem. To je nemožné. Není úplně napojený na republikánské stranické struktury. Lidé v Kongresu si nenechají sáhnout na svůj díl moci. Když budou mít pocit, že je ohrožuje, zahájí proti němu impeachment a odstraní ho z úřadu,“ dodává rozhodně.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
