Jak Trump mění Ameriku i svět. Co si o tom myslí jeho příznivci a odpůrci?
Žijeme ve stresu, popisují Kubánci na Floridě. Rušení právní ochrany přistěhovalců je drží v nejistotě
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do funkce imigrační a celní služba zadržela 40 tisíc přistěhovalců. Má se zaměřovat jen na ty s kriminální minulostí, ale v jejích celách a centrech končí i bezúhonní migranti, jen bez potřebných dokumentů. Trump plánuje zrušit dočasnou právní ochranu pro půl milionu přistěhovalců. Situací je znepokojena i kubánská diaspora na Floridě, která patří k největším skupinám přistěhovalců z latinskoamerických zemí ve Spojených státech vůbec.
Floridské město Miami se stalo novým domovem pro více než dva miliony uprchlíků z komunistické Kuby. Starousedlíci i nově příchozí míří hlavně do čtvrti Nueva Havana, kde se v obchůdcích, dílnách a restauracích mluví skoro výhradně španělsky. Dnes už skoro historickou restaurací, kam vždy mířily první krov i kubánských imigrantů, je Palacio de los Jugos, kde jsem oslovil elektrikáře Pabla.
Čtěte také
Přistěhovalci z Jižní a Střední Ameriky jsou podle Pabla pozitivním přínosem pro hospodářství Spojených států. Samozřejmě jsou s imigrací spojené dobré i špatné věci a v tak velké zemi je to při velkém počtu příchozích víc vidět. Jsou tu přistěhovalci slušní a také horší. Ne všichni jsou ale kriminálníci. Jsou to lidé pracovití, a proto podle Pabla převažují pozitivní stránky migrace.
Anti-imigračních opatření Trumpovy vlády se nebojí, on sám už má povolení k trvalému pobytu. „Záleží na tom, jak se to bude dál vyvíjet. Jsme teprve ve třetím měsíci vlády nového prezidenta. Musíme vyčkat, co se bude dít dál. Když to bude špatné, tak to i špatně skončí, ale myslím, že tady se všechno zlepší,“ míní Pablo.
Dočasná ochrana pro příchozí
Podle Rafaela Piñery, který na Floridě žije už šest let, nový prezident přehlíží fakt, že přistěhovalci v jeho zemi znamenají značný přínos jako kvalifikovaná pracovní síla. Pan Rafael sice nemá tzv. zelenou kartu, tedy povolení k trvalému pobytu jako elektrikář Pablo, ale má status obyvatele s dočasnou právní ochranou a také má v pořádku americké doklady.
Chtěl by se ve Spojených státech stát trvalým rezidentem, ale cítí, že Trumpova vláda neměří všem migrantům stejným metrem. „Jsou lidé dobří a lidé špatní. Měl by existovat nějaký filtr, nějaký výběr mezi těmi, kdo se chovají podle pravidel, a těmi, kdo mají odejít,“ myslí si Rafael Piñera.
Čtěte také
Trumpova vláda ale režim dočasné ochrany pro migranty ruší a těm tak hrozí násilná deportace, pokud sami území Spojených států do 30 dnů neopustí. Pan Rafael to možná udělá. „Vážně zvažuji, že odsud raději odejdu. Bude to lepší než setrvávat v této nejistotě. Jestli to tady bude čím dál těžší, raději se vrátím do své země, na Kubu,“ nastiňuje.
Hrozba deportace
Na jiném místě Miami hledá práci v nehtovém studiu čerstvá imigrantka z Kuby, které budu kvůli její bezpečnosti říkat Ali, ačkoli se mi představila plným jménem. Ali je lesní inženýrka. Na Kubě studovala na univerzitě, ale z chudoby ostrovního komunistického režimu se vydala hledat lepší perspektivu do Spojených států.
Z opatření přijatých prezidentem Trumpem, tedy například zrušení institutu dočasné ochrany pro příchozí z Kuby, Haiti nebo Venezuely, má Ali strach. „Žijeme hodně ve stresu. Přijatá opatření ještě zvyšují tlak na lidi, kteří sem přišli a nestihli si zatím vyřídit potřebné dokumenty. Stále je tu nebezpečí deportace,“ popisuje.
Problém podle Ali je, že ačkoliv by nejraději neopouštěla relativní bezpečí kubánské čtvrti v Miami, musí chodit na úřady kvůli vyřizování dokladů. Z každé uniformy nebo policejního auta má strach, že ji zastaví, budou chtít povolení k pobytu a pak ji zavřou a deportují.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
