Boj o Bílý dům. Jaká témata hýbají volbou, která ovlivní celý svět?

„Přestříhali mi plot, dali jsme je stráži.“ Jak migraci vnímají lidé z hranice Mexika a Spojených států?

Už 5. listopadu si Američané budou volit nového prezidenta. Vybírat budou mezi kandidátkou demokratů, současnou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, a kandidátem republikánů Donaldem Trumpem, který už jednou prezidentem byl. Jedním z hlavních témat předvolební kampaně byla ilegální migrace a ochrana hranic. O tom je první díl předvolebního seriálu ze Spojených států.

Mexicko-americkou hranici mezi městy Piedras Negras na jihu a Eagle Pass na severu tvoří řeka Rio Grande. Nejvíce ilegálních přistěhovalců se pokusilo hranici v celé její délce překonat loni. Bylo jich více než 3,2 milionu.

Přistěhovalci čekají hlavně v církevních centrech na mexické straně hranice. Jedno z nich je ve městě Piedras Negras v baptistickém kostele.

Čtěte také

Paní Isaura přijela z Kuby. Nejprve letěla do Nikaraguy a pak autobusy, stopem a pěšky až na sever Mexika. „Je to cesta ke svobodě. Na Kubě svoboda není, je tam castrovský režim, ve kterém se nedá žít,“ míní.

Bez problémů?

Na druhé straně hranice, na tržišti města Eagle Pass, říká paní Veronica, původem z Mexika, že přistěhovalectví z jihu existovalo vždy, ale loni přicházelo z druhého břehu obrovské množství imigrantů. Jenže ne všichni chtěli pracovat, dostávali pomoc a potulovali se po ulicích.

Prodejce pana Alejandra štve, že kvůli ochraně hranic zabrala pohraniční stráž parkoviště na americkém břehu řeky. Zákazníci z Mexika, kteří na trh jezdili nakupovat, nemají kam dát auta, a proto přecházejí hranici pěšky a utratí na trhu mnohem méně, než když jezdili auty.

Čtěte také

V Eagle Pass už pět let žije i učitelka angličtiny Emily. Imigrantů se nijak nebojí, neměla s nimi nikdy negativní zkušenost: ve městě se dlouho nezdržují a pokračují dál do vnitrozemí Texasu. Zato Iván, prodavačka starožitnosti z města Uvalde, vzdáleného asi 100 km od hranic, takovou zkušenost má.

„Bydlím kousek na kraji Uvalde. Přestříhali mi plot, najednou mi přes pozemek běželo 20 nebo 30 lidí. Byly to celé rodiny, matky s malými dětmi. Pomáhali jsme je s manželem shromáždit a předat pohraniční stráži. Dali jsme jim vodu a něco k jídlu. Tohle se nám tady děje,“ popisuje Iván.

Kriminálníci a zátěž?

Pojišťovák Bradley Stavinoha má české předky. Žije v dvoutisícovém městečku Needville nedaleko texaského Houstonu, asi 500 kilometrů od mexických hranic. Podle něj představují imigranti také finanční zátěž pro americká města. Děti neumějí anglicky a obce jim proto zajišťují asistenty. A protože jsou rodiny chudé, dostávají zdarma jídlo. To všechno se platí z daní Texasanů.

Čtěte také

Donald Trump tvrdí, že mnoho přistěhovalců jsou kriminálníci nebo lidé z ústavů pro mentálně nemocné, jichž se jihoamerické země záměrně zbavují a posílají je na sever. Profesor historie na univerzitě Lone Star College v Houstonu, Stephen Davis, to považuje za obyčejnou lež. Lidé prostě v Americe hledají lepší živobytí, někteří dokonce utíkají před politickou perzekucí, tvrdí.

„V každé skupině obyvatel se najdou zločinecké elementy. Statistiky ovšem ukazují, že přistěhovalci dodržují zákony víc než běžní Američané,“ říká profesor Davis. Ukázalo se také například, že Donaldem Trumpem opakovaná historka o tom, že přistěhovalci v Ohiu jedí psy a kočky tamních obyvatel, je zcela nepravdivá. Prostě lež.

Zítra se v dalším dílu seriálu zaměříme na jiné ožehavé téma v Americe: dostupnost interrupcí.

autoři: Pavel Novák , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.