Zaměřujeme se na příčiny agresivního chování a mezilidské vztahy. Problémy často vznikají v rodinách, vysvětluje sociální pedagog

Jak by mohli být užiteční sociální pedagogové a pedagožky? Jsou také součástí školních poradenských pracovišť?

Ano, sociální pedagogové jsou součástí školních poradenských pracovišť. Sice neumíme velké zázraky, ale jsme schopni pomoci v nejrůznějších situacích, a to právě i při řešení agresivního chování a šikany ve školách.

Čtěte také

Vyučující mají znát důsledky šikany a umět číst rizika. Polovina škol není připravená, míní pedagog Kotík

Možná ne každému je jasné, jakou přesně mají ve školách funkci sociální pedagogové. Vy už jste to trochu nastínil. Čím se ještě zabývají?

Zabývají se celkovou podporou studujících, ať jde o ty se sociálním znevýhodněním nebo ty, kteří potřebují ve škole nebo v rodině nějakou podporu. Věnují se i rodinám, pracují s rodiči, chodí s nimi do domácího prostředí, spolupracují s nejrůznějšími organizacemi. Tím propojují školu s mimoškolním prostředím.

Agrese narůstá

Když zůstaneme u narůstající agrese, jak velký je to problém?

Agrese narůstá. Můžeme to slyšet různě v médiích, ve zprávách, ale i sami vyučující moc dobře ví, jak agrese ve školách postupně narůstá. Žáci a žačky jsou čím dál tím víc agresivní, vulgární, dochází k různým fyzickým napadením.

Čtěte také

Šikana se projevuje i zdravotními obtížemi. Svěřit se vyžaduje velkou odvahu, říká vedoucí Rodičovské linky

Vzrůstá agresivita i ze strany žactva na vyučující?

Určitě si myslím, že narůstá i vůči vyučujícím. Děti jsou na ně sprosté. Fyzické útoky asi moc ne, i když se také objevují incidenty, které potvrzují, že to narůstá. Ale běžně je nejčastější vulgární oslovování vyučujících.

Případně nějaká online šikana, že si děti natáčejí chování svých vyučujících.

Ano. 

Vy tedy pracujete s dětmi i s jejich rodinami. Setkáváte se s tím, že studující nemají stabilní rodinné zázemí anebo se u nich doma řeší nějaké problémy a nejistota v nich může třeba podněcovat frustraci a agresivitu?

Určitě může. Hodně problémů vzniká právě v domácím prostředí, ale může to být i v rámci vrstevnických skupin. Když se dítě dostane do nějaké party, která má volnočasové aktivity, které nejsou v souladu s normami společnosti, tak se problémy ve škole můžou objevit i ve fungující rodině. Může být taky agresivnější. Role sociálního pedagoga je právě zjišťování příčin – co je za tím agresivním chováním.

Budování důvěry

Vy tedy říkáte, že problémy často přicházejí z rodiny, že často děti chování kopírují. Jak se potom staví rodiče k sociálním pedagogům, kteří se snaží najít cestu mezi rodinou a školou? Jak je přijímají? 

Čtěte také

Školy by měly vytvořit školním psychologům vhodné podmínky, říká ke vzrůstající šikaně inspektor

Ze zkušeností k nim většinou přistupují dobře, protože jim důvěřují. Sociální pedagogové si hodně zakládají na budování partnerských vztahů a důvěry s rodiči. A oni se k nim potom staví velice kladně, důvěřují jim a vnímají to tak, že sociální pedagogové jsou pro ně pomoc a podpora. Tím pádem k nim přistupují mnohem lépe. Když k nim přijdou domů a řeší ne úplně dobré věci, jsou s nimi schopni spolupracovat a domluvit se.

Jak jsou na tom podle vás školy se svým přístupem k prevenci šikany a agresivního chování na školách?

Záleží, jak k tomu která škola přistupuje. Některé školy to bohužel mají jenom papírově v rámci školních programů prevence, ale některé školy fungují velice dobře. Tam, kde funguje sociální pedagog či pedagožka, se hodně věnují prevenci, protože sociální pedagogika dělá i preventivní programy ve spolupráci se školním metodikem prevence, popřípadě psychologem. A tam ta prevence funguje velice dobře, hodně se zaměřují na mezilidské vztahy, ale i na konkrétní rizikové chování, jako je právě šikana a agresivní chování.