Vyučující mají znát důsledky šikany a umět číst rizika. Polovina škol není připravená, míní pedagog Kotík

Jeden z vašich programů se jmenuje Minimalizace šikany. V čem spočívá?

Minimalizace šikany je program, který připravuje jednotlivé vyučující na to, jak reagovat, zasáhnout v případě, že se setkají ve třídách nebo ve škole s úmyslným ubližováním. Zároveň posiluje celou školu v procesech tak, aby byli dobře domluveni a uměli proti šikaně zasáhnout.

Dá se šikaně úplně předcházet?

Zkuste si představit třeba chřipku. Dá se úplně předejít chřipce? Asi si řekneme, že nedá, že se jí ale umíme účinně bránit a už žádné dítě ve škole neumře na to, že ve škole bude chřipka. Přesně takto se snažíme zacházet se šikanou.

Čtěte také

Řvali na mě, že jsem opice. Sebevědomí jsem měl na nule, vzpomíná Ben Cristovao

Proto se program jmenuje Minimalizace šikany – to znamená zachytávat ji v zárodku, kdy ještě není tak zničující, nedělá těžké psychické problémy lidem, kteří se toho účastní, neposouvá normy chování atd.

Proměňuje se nějak podle vás šikana? S čím se teď setkáváte nejvíc?

Nové příležitosti a dynamický rozvoj technologií přispívají k tomu, že jsou nové prostředky jak šikanovat, ale zároveň jak šikanu odhalovat. Působí to na obou stranách.

Sociální sítě mají velmi negativní dopad: když někoho ponížíte a vidí to pět lidí, je to jiné, než když se to natočí a dá se to na sociální sítě a vidí to lidí pět set. Je to tam trvale, dá se to pustit znova atd. Zároveň to můžete dobře zdokumentovat, díky tomu se potom mobilizují síly a začne se něco řešit.

Obracejí se na vás školy často? Je o ten preventivní program teď zvýšený zájem i kvůli probíraným případům, například v Hodoníně?

Nevidím úplně přímou souvislost, protože program je poměrně dlouhý a dlouhodobý. My se školou pracujeme systémově třeba jeden rok a teď nemůžeme takto rychle zareagovat. Navíc, dobrý čas na to, aby se školy vytrénovaly a připravily na šikanu, je v době relativního klidu.

Čtěte také

Začíná to urážkami, a když nikdo nezasáhne, zkouší děti víc. Šikany přibývá, je třeba učit respektu, upozorňují odborníci

Představte si požár. Když budete mít požár, tak se budete snažit hasit a nebudete v tu chvíli hledat, kde byste měli zlepšit směrnice a kam byste měli pověsit hasicí přístroje.

Z vašich zkušeností, jsou školy a vyučující připraveni na případnou šikanu? Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal nám v pondělí říkal, že na školách často chybí systém prevence anebo že před případy šikany školy někdy zavírají oči. Umějí na to tedy reagovat?

My ten program děláme už přes 20 let a za tu dobu se terén hodně proměnil. Já jsem relativně optimista, nicméně spousta škol je ještě ve stavu, že rozhodně připravena není: řekl bych, že více než polovina.

Tam jde o dvě věci. Jednak je potřeba, aby si vyučující plně uvědomili, jak velmi negativní důsledky šikana má a jak různě se může projevovat. A aby dokázali dobře číst, co se ve třídě děje a rozpoznávat rizikové situace, které musí nějakým způsobem řešit.