Z archivu Karla Kryla. Co skrývá zpěvákova pozůstalost?

Tvrdohlavý Kryl mísil schopnost se uplatnit s neposlušností. Na vojně byl vězněn a začal psát písně

První kytaru dostal Karel Kryl od rodičů na Vánoce roku 1961. Nejprve díky ní jenom balil holky, teprve na vojně začala jeho textům dominovat důležitá společenská témata. Také toto životní období vojína Kryla ukáže nová výstava od listopadu v domě u Zlatého prstenu v Praze. Do jinak zatím nepřístupného archivu Karla Kryla, jehož pozůstalost manželka Marlene darovala Národnímu archivu, nahlížíme také v seriálu Radiožurnálu.

Vojna neměla žádná pozitiva, tvrdil Karel Kryl a své dojmy z ní vměstnal nejen do Písně neznámého vojína, ale i do skladby Lásko. Armádu považoval za prototyp autoritářské instituce, v níž nad rozumem dominuje lidská hloupost a násilí.

Čtěte také

„Na tomto dokumentu je názorně patrné, že Karel Kryl, stejně jako doma v rodině, také na vojně nebyl příliš disciplinovaný. V mládí byl tvrdohlavý a obtížně zvladatelný. On si i na té vojně vysloužil různé disciplinární tresty,“ ukazuje historik Jakub Šlouf dokument Služebně politická charakteristika, kterou podepsal velitel jednotky, u které Karel Kryl sloužil.

„Za své delikty byl dokonce sedm dní vězněn,“ dodává historik Národního archivu.

Neukázněný, nerespektuje rozkazy svých nadřízených, nerad se podřizuje, kázeň se u něj hodnotí jako nevyhovující – vzdor vojně je ze služebně politické charakteristiky od velitele jednotky patrný. „To je právě zajímavá směs schopnosti se uplatnit, ale zároveň být velmi neposlušný,“ míní Šlouf.

Tušení invaze?

Že možná neměl předpoklady pro vojenskou službu, dokládá i jeho výška 158 centimetrů. Pozůstalost vyjevuje, že měl i poměrně malé boty. „Mají relativně vysoký podpatek, přesto je to pánská velikost, číslo 41. Ale je vidět, že nějakým způsobem se snažil lehce kompenzovat svůj vzrůst,“ popisuje restaurátorka Národního archivu Blanka Hnulíková.

Právě na vojně – nejprve v Chotěšově v západních Čechách, a pak v Katovicích u Strakonic – začal Karel Kryl intenzivně psát poezii a skládat písničky. Zdá se, že tou dobou už existoval i nápad na melodii skladby Bratříčku, zavírej vrátka.

Čtěte také

„Máme k tomu i svědectví, že řada těch textů vznikla ještě před invazí vojsk Varšavské smlouvy. Třeba konkrétně toho Bratříčka – někteří svědkové tvrdí, že ho slyšeli v Teplicích,“ poukazuje historik Jiří Křesťan.

To by znamenalo, že Bratříček vznikl nejpozději v roce 1967. „Ač byly některé z těch písní už zařazovány do rozhlasu, velkého ohlasu se nedočkaly a ze žebříčku hitparády vypadly,“ dodává Křesťan.

Průlom

Mnohdy Karel Kryl své texty pečlivě a dlouhou dobu opracovával, než je vydal na albu. K tomu prvnímu mu významně pomohl hudební kritik Jiří Černý. „Pozvání do hitparády, kterou řídila dvojice manželů Černých, vedla k tomu, že píseň Bratříčku, zavírej vrátka získala široký ohlas. Souviselo to také s tím, že na konci roku 1968 se Karel Kryl více angažoval také v tehdejších aktivitách pražských studentů,“ popisuje historik Jakub Šlouf.

Před československým publikem, které Krylovi aplaudovalo, mu ale dlouho dopřáno nebylo. S nástupem normalizace v dubnu 1969 se možnosti rychle zužovaly. Ještě v září toho roku Karel Kryl požádal o azyl ve Spolkové republice Německo. Tam v 70. letech vznikla třeba i unikátní nahrávka Bratříčka v němčině.

O emigraci a hledání nového publika budeme mluvit zítra ve stejném čase.

autoři: Tomáš Maleček , jkh
Spustit audio