Když potřebujeme, aby byli herci zadýchaní, necháme je udělat pár kliků, prozrazuje zvukař filmu Bratři

Na dvou kolečkových židlích sedí před mixážním pultem Viktor Ekrt s kolegou Davidem Titěrou. Na monitoru kontrolují stovky zvukových stop, ze kterých kulisy výstřelů, močálů a hlasů skládali.

Čtěte také

Když je někdo statečný a odvážný, máme tendenci to relativizovat, všímá si režisér filmu o Mašínech

Na plátno za monitory promítají záběry z filmu Bratři – konkrétně scénu, kdy se ozbrojená skupina Mašínů dostane do východního Německa a prodírá se křovím v močálech. „Já teď vypnu přední tři reproduktory, hlavní za plátnem,“ vysvětluje s rukou na takzvané posuvné šavli zvukař Viktor Ekrt a stahuje hlasitost reproduktorů. „Stop, teď pustím jenom prostřední reproduktor za plátnem…“

Největší část zvuků a důležitých informací zepředu z prostředka. „Hudba je hlavně vepředu vlevo a vpravo, a pak ty zadní kanály, teď říkáme efektové, ty doplňují ten prostor.“

Zpětně ve studiu si nahráli tvůrci i dialogy herců, které mají v samostatné zvukové stopě.„Prosíme je, aby si v podobných případech párkrát zaklikovali a oni pak funí, protože jsou utahaní.“

 Zvuková atmosféra

Čtěte také

„Kroky ve sněhu se dají vyrobit pomocí prezervativu s moukou.“ Jak vypadá práce filmových zvukařů?

Zvukař David Titěra vybíral pečlivě z archivů různé kulisy, aby podle je obrazu a scénáře zkombinoval. „Té další vrstvě říkáme zvukové atmosféry, to jsou třeba ptáčkové, větry, a ty skládáme do vrstev – některé jsou hlasitější, někdy zase tišší.“

Podle Viktora Ekrta je i zvuková stránka filmu hlavně o spolupráci. „Nejhezčí vzpomínky a radost mám, když jsme o něčem s režisérem debatovali. My sami totiž nejsme tvůrci zvuku. Je jím také režisér a střihač. Proto mám na paměti pokoru, že to nemusí být nutně tak, jak já chci.“

O skleněnou sošku českého lva v kategorii zvuk usiluje kromě dramatu Bratři také sci-fi Bod obnovy, drama Úsvit, pohádka Tonda, Slávka a kouzelné světlo a černá komedie Přišla v noci.