Do extrému vybočený brutalismus. Trikaři snímku Bod obnovy zasadili dům Kotva do varšavských ulic

Na velké obrazovce v prosklené kanceláři se dokola opakuje jeden potemnělý záběr, ve kterém jede auto širokou ulicí. Chvíli na notebooku, a pak na televizi na něj kouká Michal Křeček, který na efekty pro Bod obnovy dohlížel. „Jedu autem a sleduji kapky na skle, jak na nich vypadá reflexe,“ vysvětluje.

„Taková profesní deformace se vám pochopitelně do života prolíná: sledujete, jak vypadají stíny různých objektů a reflexe, protože jsou to právě interakce světel a stínů, které spojují ty nereálné, přidávané vrstvy s těmi natočenými, reálnými. Ano, občas se stane, že se vám o té práci i zdá,“ komentuje trikař s úsměvem.

Čtěte také

Co památkářům trvá měsíce, dokážou za den. Interiér barokního kostela ve Staré Vodě mapují drony

Do Bodu obnovy zkombinovali ulice Prahy a Varšavy. „Varšavská panoramata se širokými silnicemi byla lepší základ pro nějaké sci-fi město. Tady jsme přidávali domy do pozadí, hodně důležité bylo chytit světlo a atmosféru. Ten podvečer, který je v tom natočeném reálném záběru, se vlastně promítal na jednotlivé budovy,“ popisuje Křeček.

Záběr na týdny

Postavit stovky dalších pater nad budovou bývalého podniku zahraničního obchodu na Pankráci a ještě k tomu udělat mezi věžáky klenbu v možná až kilometrové výšce? Pro tým grafika Jana Kůrky žádný problém.

„Inspirací v Praze byl silný vliv architektonického brutalismu, který tedy má tradici. I v tom filmu se vyskytují známé budovy, jako třeba obchodní dům Kotva. Obecně byl brutalismus jednou z hlavních inspirací: velké masivní struktury, které vždy někde vykukují v pozadí městské zástavby,“ říká Kůrka.

Čtěte také

Soudobá architektura v historickém prostředí je žádoucí, kontrast není sprosté slovo, zdůrazňuje historička

Jednotlivé kostky budov grafici vytvářeli úplně od nuly. „Je tam nějaká inspirace i existující architekturou, ale celé to bylo posunuté do extrému, protože tak obrovské struktury nikde neexistují. Poměrně dlouhá fáze byla příprav a developmentu, koncept artu, hledání optimálního tvaru, který tam zapadne a současně bude tím měřítkem působit tak trochu vybočeně. Výroba tak složitého záběru je poměrně náročná, je to spíš otázka týdnů než dnů,“ popisuje grafik.

Detektivní příběh režiséra Roberta Hloze vypráví o nedaleké budoucnosti, kdy se budou moci lidé ze zálohy oživit. Prvního Českého lva získali filmaři už od diváků, kteří v on-line hlasování rozhodli, že nejlepším filmem minulého roku je právě Bod obnovy. Ten je teď dostupný také on-line.