100 let československé koruny
Proč se někdy desetikoruně říká pětka? Může za to Rakousko-Uhersko
Před sto lety vznikla československá koruna. Několik měsíců po vyhlášení republiky ustanovil samostatnou měnu zákon vydaný v únoru roku 1919. Česká národní banka připomene významné výročí řadou akcí. V Císařské konírně na Pražském hradě otevře už v pátek výstavu o činnosti centrální banky a platidlech.
České země i Slovensko vstupovaly v roce 1914 do války jako součást Rakousko-Uherské monarchie. Na jejím území platila společná měna. Až do roku 1892 to byl zlatý, založený paradoxně na stříbrném standardu. „Způsobovalo to problémy, proto se rozhodli přejít na novou měnu, takzvanou rakousko-uherskou korunu,“ říká Jakub Kunert, archivář České národní banky.
Čtěte takéPříběh století. 100 let Československa očima významných osobností
Zmíněná reforma obohatila češtinu o dnes už vžitý a stále používaný výraz pětka pro desetikorunu. „Reforma z roku 1892 nastavila poměr staré rakouské zlatky a nové koruny 1:2. Takže když lidé platili desetikorunou, přepočítávali si to na starou měnu, což bylo pět zlatek,“ vysvětluje Daniel Váňa z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Motor monarchie
„České země patřily v rámci habsburského soustátí z ekonomického hlediska k naprosté špičce. Vyrábělo se v nich padesát procent HDP celé monarchie. Spolu se Štýrskem a Dolními Rakousy, tedy s Vídní, byly jejím ekonomickým jádrem. A z této pozice vstoupily i do samostatné Československé republiky,“ pokračuje vysokoškolský pedagog.
Po čtyřech letech válčení se rakouské hospodářství začalo hroutit, zásobování potravinami se dostalo do kritického stavu a rakouská koruna se marně bránila obrovské inflaci. Nenáviděného rakouského orla museli občané i v nové republice trpět na platidlech rakouské měny, kterou si Československo ponechalo.
Konec rakousko-uherské koruny
„Nový stát nebyl v roce 1918 schopen okamžitě reagovat na měnové otázky,“ vysvětluje Jakub Kunert. „Vedle toho ale nebyli schopni zajistit ani dostatečné množství platidel. Proto se rozhodli po omezenou dobu zachovat status quo, co se týče měnové správy.“
Když nástupnické země začaly zavádět vlastní měnu, přistoupilo k tomuto kroku i Československo. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zvolilo cestu okolkování starých bankovek, Rumunsko naopak začalo rakousko-uherskou měnu stahovat a nahrazovat ji vlastními penězi.
Provizorium se rozhodlo řešit i Československo a na počátku ledna 1919 přistoupilo k oddělení měny a celkové reformě. Její hlavní postavou se stal jeden z mužů 28. října Alois Rašín.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
