Michail Gorbačov nechal rozhodování na státech a v Československu zavládla bezradnost

Cestu ke svobodě jim umožnily mj. zásadní politické změny v Sovětském svazu, v jehož čele stál od roku 1985 Michail Gorbačov. „Českoslovenští komunisté byli navyklí dostávat příkazy z Moskvy, Gorbačov  se toho přístupu postupně zbavil a nechal rozhodování na jednotlivých státech. V Československu nastala bezradnost,“ říká historik Michal Stehlík z Národního muzea.

Sešel se s Michailem Gorbačovem. A pak předznamenal vývoj v Československu

• Upravit
• Smazat

Sovětský reformní vůdce Michail Gorbačov přijal v roce 1989 šéfa československých komunistů Miloše Jakeše. Gorbačov už tehdy pár let prosazoval v Sovětském svazu perestrojku a glasnosť. A českoslovenští komunističtí funkcionáři se báli, že je jeho politika připraví o moc. 18. dubna 1989 je však Gorbačov ještě podržel. Na setkání s Jakešem v Moskvě se od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 nedistancoval.

Roli hrála také média: „Spousta lidí vidělo skrze televizi na západ, na lepší životní úroveň. Zatímco v socialistickém táboře klesala, západ vypadal úspěšný.  Kromě idejí demokracie byl ekonomický důvod změny jeden z nejsilnějších, lidí se prostě chtěli mít lépe,“ dodává Michal Stehlík.

Gorbačovova politika glasnosti a ekonomické a politické reformy známé jako perestrojka ovlivňovaly i vývoj v Československu.  Návštěvu Michaila Gorbačova v roce lidé očekávali s nadějemi. Mysleli si, že k reformám popostrčí KSČ. Gorbačov však do dění v cizích zemích nemluvil. Vedle zahraničně-politických důvodů vedla k pádu komunistického režimu v Československu hlavně ekonomická situace.