Noc literatury přinesla vzpomínky Olgy Fečové, v Kheru teď vyšel Černý motýl o finských Romech

6. říjen 2024

Jak se v poválečné Praze právalo prádlo ve Vltavě a jak se rozsvěcovaly plynové lampy – i s tím seznámil návštěvníky Noci literatury úryvek z knihy Olgy Fečové Den byl pro mě krátkej. Vydalo ji nakladatelství Kher, které má i další novinky, například knihu Černý motýl od světově známé výtvarnice Kiby Lumbergové, jejíž radikální postoje jak k rodné romské komunitě, tak k výtvarnému establishmentu jsou zdrojem četných kontroverzí. Více Jana Šustová.

Olga Fečová byla velice činorodá žena, o čemž svědčí i název její autobiografické knihy Den byl pro mě krátkej. Ukázku z ní během Noci literatury četla herečka Lucie Polišenská.

Olga Fečová

„Naši rodinu a dalších pár lidí, které jsme ani neznali, ubytovali Na Františku vedle nemocnice ve velké pavlačové budově. Byly to ratejny. Bydleli jsme v jednom bytě pohromadě s cizími lidmi. Naši dostali jednu místnost, žádné vybavení v ní nebylo, spalo se na zemi na slámě.“

Herečku Polišenskou kniha oslovila.

„Když jsem dostala ten úryvek, tak jsem si hned přečetla tu knížku a celá ta kniha se mi hrozně líbí. Je o poválečné Praze, o tom, jak se sem přistěhovali lidi po válce, jaké měli podmínky, v čem museli žít a jaké ty rodiny byly, jak držely pohromadě. Mně se to hrozně líbí a dokonce tady asi před hodinkou byla za námi dcera paní Fečové, přišla s asi devíti dalšími příbuznými. Takže jsme si dole povídali a bylo to moc hezké. Vyprávěli mi o tom úplně z první ruky a je to pro mě takový příval energie, což mám ráda. Je to i skvělé, že se přišli podívat a že k tomu člověk hned má nějaký lepší vztah.“

Proč byla pro Noc literatury vybrána zrovna tato kniha, vysvětluje Karolína Ryvolová z nakladatelství Kher.

„Asi hlavním důvodem, proč jsme volili zrovna úryvek z této knížky, bylo, že Olga Fečová v něm poměrně rozsáhle hovoří o příchodu Romů do české části Československa po válce. Olga Fečová popisuje Prahu tak, jak ji neznáme. Prahu, ve které Romové žili na řadě dnes prestižních adres, jako je Karlova ulice, Truhlářská ulice, v okolí Karlova mostu, Klementina. A zároveň to je doba, kdy Romové prali například velké prádlo v řece a ona to tam velmi podrobně popisuje a před očima nám vyvstává taková velice romantická Praha, která byla asi ještě hodně starobylá, ale zároveň neotevřená světu. Byla to Praha, dá se říct, už pomalu začátku studené války.“

Letos na podzim v nakladatelství Kher vychází dvě významné publikace. Jedna z nich má název Černý motýl a čtenáře zavádí mezi finské Romy.

Obálka knihy Černý motýl

„Kiba Kumbergová je finská výtvarnice, autorka a aktivistka z velmi známé romské skupiny Kale. Je to osobnost velice výrazná a v mnoha ohledech i kontroverzní. Ona se tou svou nelítostnou kritikou poměrů uvnitř komunit Kale dostala na černou listinu a ta komunita ji vyobcovala. Vyobcovala ji nejen za to, jakým způsobem ve svých textech, scénářích a veřejných vystoupeních mluví o těch poměrech, především genderových, uvnitř komunit Kale, ale také za svou sexuální orientaci, která je lesbická a to je pro ty velice tradiční Kale zcela nepřijatelné.“

Román Černý motýl je prvním dílem autobiografické trilogie, která se jmenuje Memesa podle hlavní hrdinky, která je na začátku malou holčičkou.

„Ten první díl je vyprávěn z pohledu malého dítěte, a asi dominantním motivem je určité zvědomění si té malé holčičky, že pokud vyroste uvnitř té své rodiny a komunity, dospěje v ženu, tak jí nezbude nic jiného, než následovat všechny ostatní ženy a navléct tu těžkou, dlouhou, černou sametovou sukni a tím na sebe přijmout doživotní roli matky, manželky, ale především služky, která v té velice patriarchální komunitě má velmi omezená práva. A ona se v průběhu toho prvního dílu Černého motýla postupně propracovává k tomu, že tohle je osud, který si pro sebe nepřeje.“

K českým čtenářům se dostane i druhý díl trilogie, ohledně vydání třetího dílu si nakladatelství ještě není jisté.

„V příštím roce bude nakladatelství Kher vydávat druhý díl té trilogie, který je daleko výrazněji zaměřený na dospívání hrdinky a její sexuální zrání.“

Křest románu Černý motýl se uskuteční ve čtvrtek 17. října v 17 hodin v Muzeu romské kultury v Brně, kde je zároveň stejnojmenná výstava Kiby Lumbergové.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.