New Prague: město chleba a másla, které Češi v Americe založili omylem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zdobená brána na východním okraji města, nad kterou se třepetá česká vlajka
0:00
/
0:00

Holanďané si v Americe založili svůj Nový Amsterdam, dnes známý jako New York. Najdeme i další podobné příklady – po starém domově nostalgičtí Angličané postavili za oceánem Nový Londýn, Francouzi zase Novou Paříž. A pozadu nezůstali ani Češi – také ti mají ve Spojených státech svoji Novou Prahu. Město New Prague – dříve Prague a úplně původně česky Praha – leží na Středozápadě nedaleko Minneapolisu. Češi se tam před 165 lety usadili po boku indiánských kmenů vlastně omylem.

Fred Simon mi česky představuje sebe jako Bedřicha Šimona a město New Prague jako Novou Prahu. Žije tu necelých osm tisíc obyvatel, mnoho z nich se stále hlásí k českým předkům a Fred se kromě toho angažuje ve zdejším spolku pro historii.

K našemu setkání vybral zdobenou bránu na východním okraji města, nad kterou se třepetá česká vlajka – ovšem ne teď, protože poprchává a nefouká.

Minnesota místo Mississippi

Češi sem přišli ještě dávno před tím, než v Evropě vznikl jejich stát – a dostali se sem omylem. Skupina pěti českých rodin se v roce 1856 chtěla usadit tam, kde byla k mání orná půda. Biskup ve městě St. Paul Čechům poradil, ať plují na sever po řece Mississippi, oni ale zabloudili, vydali se místo toho po řece Minnesota na jihozápad – a pozemky nakonec koupili od Němce Antona Phillipa, který se tu usadil těsně před nimi.

Zdejší domov s pečovatelskou službou, kde dělal Fred dobrovolníka, se jmenuje Malá Strana

Vím, že v Jižních Čechách, odkud sem přišlo šest z osmi mých pradědů a prababiček, tehdy lidi nesměli chodit do lesa a lovit zvěř. To náleželo šlechtě, které museli také odevzdávat hodně z toho, co vypěstovali. A teď si představte, že přišli sem, získali spoustu půdy, kde mohli hospodařit, mohli volně do lesa… To muselo být pro zdejší první osadníky docela atraktivní,“ zamýšlí se Fred.

Přátelství s indiány

V této oblasti se čeští osadníci pustili hlavně do pěstování pšenice a produkce mléčných výrobků. Vznikaly tu mlýny a mlékárny, od roku 1877 sem vedla železnice a Nová Praha získala přezdívku město chleba a másla. Zároveň tu Češi zpočátku žili bok po boku s indiánskými kmeny, vypráví Fred Simon, co se uchovalo ústním podáním.

Čtěte také

Hanzlovi, jedna z prvních rodin, co se tu usídlila, vzpomínali na setkání s indiány. Občas chtěli nějaké obilí nebo mouku. Někdy chodili Češi s indiány společně lovit. Indiáni jim nechávali spoustu masa. Sami si vzali jen trochu, důležité pro ně byly kožešiny. Zdejší domorodci vycházeli s osadníky dobře, dokonce se starali o jejich malé děti. Po roce 1860 ale nastalo indiánské povstání, když americká vláda nedodržela některé dohody. Indiáni zabili osadníky, pak byli vytlačeni z oblasti a někteří pověšeni,“ seznamuje mě s historií.

Německý pivovar s českým půllitrem

A pak mě bere na rychlou exkurzi po zdejších českých stopách. Tou nejvýraznější je katolický kostel Svatého Václava. Pokračujeme V rozhovoru o českém dědictví v pivovaru. Není to sice český pivovar, je německý. Ale mají tady půllitrové sklenice, což je na americké poměry velmi nezvyklé – takže jsme skoro doma.

Fred Simon ostatně ukazuje soupis zdejších podniků z roku 1887 a v Nové Praze tenkrát byly dva hotely, jedna pekárna, jeden krejčí, jedna banka, jeden řezník – ale třináct barů.

Fred Simon aka Bedřich Šimon při rozpravě v místním – německém – pivovaru
autoři: Jan Kaliba , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související