Nevzdal to ani před popravčí stěnou. Horolezce Josefa Smítka ztvární Vavřinec Hradilek, říká scenárista

17. srpen 2015

Řeka je symbol života, a podobně zajímavý jako prvosjezd řeky by měl být i napsaný příběh. Říká to spisovatel, scenárista a milovník vodního sportu Josef Urban. Podle jeho knihy byly natočené filmy jako Habermannův mlýn nebo 7 dní hříchů. A jeho nejnovější kniha Tenkrát v ráji určitě nezůstane pozadu – vypráví o českém horolezci Josefu Smítkovi, kterého popravili nacisté během druhé světové války.

„Josef Smítka byl svobodný člověk, který se nedal ohnout ani zlomit, což v české kotlině není až tak zvykem. Proto jsem se do toho pustil,“ přibližuje důvody k napsání knihy Tenkrát v ráji a potažmo scénáře, podle kterého se bude točit film.

Horolezce, který odmítl nastoupit do transportu a skrýval se v horách, ve filmu ztvární Vavřinec Hradilek, vodní slalomář a olympijský medailista, který rád leze po horách a hraní mu není až tak vzdálené. „Moc dobře ví, proč do filmu vstupuje – figura je mu příbuzná, má velmi podobné pojetí života, hraje vabank,“ vysvětluje.

Film o Josefu Smítkovi bude režírovat Lordan Zafranovič, kterého řadí k velikánům minimálně evropského filmu. „Říkal, že je mu téma sympatické… Sám jsem si vzpomněl na jeho filmy, které mi hovořili z duše,“ podotýká.

Kajakář Vavřinec Hradilek

Předčil i německé horolezce

Podobně jako u Habermannova mlýna si při psaní nechával místo na fantazii, která rozvíjí imaginaci autora, aby byl příběh zajímavý a měl nějaký oblouk. „Josku jsem popisoval tak, jak jsem ho cítil, a dával jsem do toho svoje srdce,“ vysvětluje.


Josef Urban podle své knihy Tenkrát v ráji napsal i filmový scénář, kterého se ujal chorvatský režisér Lordan Zafranovič. V hlavních rolích se představí olympijský medailista Vavřinec Hradilek, Vica Kerekeš nebo Karl Roden. Celovečerní film přijde do kin příští rok.

Josef Smítka ho zaujal i tím, že nedokázal v sobě skousnout tu věc, že mu někdo něco nařídil – jít někam na práci a opustit ty svoje milované skály. V knize popisuje například situaci, kdy byl zatčen gestapem, odveden do třetího patra budovy, a pak se mu v příhodné chvíli podařilo utéct. „Využil své horolezecké dovednosti, mohl lézt bez jištění,“ podotýká.

Joska byl podle něj jeden z prvních lezců své generace, který se německým horolezcům nejenom vyrovnal, ale také je předčil. „Závodění začalo v okamžiku, kdy se v roce 1933 Hitler dostal k moci, v Čechách a na Moravě začalo první pnutí,“ říká s tím, že německou propagandou se dalo zmást mnoho normálních lidí včetně lezců.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio