Nevydařený komunistický experiment s názvem Luník IX
Pokud byste si chtěli o nejznámějším slovenském sídlišti - Luníku IX - přečíst na internetu, dozvěděli byste se, že většina jeho romských obyvatel jsou neplatiči, které musely úřady odstavit od elektřiny i vody. Luník IX má hroznou pověst v Košicích, na Slovensku, ale i za jeho hranicemi, kde o něm hovoří jako o "největším ghettu ve střední Evropě". Historik Ondrej Ficeri se rozhodl to změnit a zbourat mnohé rozšířené mýty, které o sídlišti na kraji Košic kolují.
Čtěte také
Na místě hrozí šíření epidemie do města. Dluh obyvatel za elektřinu činí 2.5 milionu Eur. Někteří obyvatelé sídliště zdemolovali betonové bloky do takové míry, že je narušená i statika. I takové informace se můžete o Luníku IX přečíst na stránce nejznámější slovenské internetové encyklopedie. Mnohé z nich jsou pravdivé. Často jsou však napsané bez většího kontextu, který by ukázal, proč musí slovenští Romové žít v takových podmínkách. Historik z centra společenských a psychologických věd slovenské Akademie věd Ondrej Ficeri se rozhodl přinést reálnější pohled na toto místo a zabojovat s předsudky:
„Kladl jsem si za cíl zmapovat nepoměr mezi tím, co se říká a ukotvilo v mentalitě obyvatel, a tím, jaká byla realita a co se zachovalo v archivních materiálech. I já coby rodák z Košic jsem byl obětí těchto urban legends. Tedy že Luník IX měl být původně prominetní ukázkové sídliště, na kterém měli být Romové převychováváni, ale že to dopadlo zničením sídliště.”
Čtěte také
Když v 60. letech 20. století vznikly Východoslovenské železárny, začaly do Košic proudit davy lidí za lepším životem. Důsledkem byla proto i masová výstavba pro 25 tisíc zaměstnanců včetně Romů. Ti si bydlení hledali hlavně v obci Tábor nedaleko města, kde ale přibývaly nelegální stavby a chatrče. Proto se Košice v souladu s tehdejší politikou snažily Romy rozptýlit mezi majoritní obyvatelstvo. Romské rodiny byly nuceny odejít a zpřetrhat vazby s příbuznými i prostředím. Tedy asimilovat se. Jenže to v Košicích nezabíralo, jak připomíná Ondrej Ficeri:
„Z archivních materiálů vyplývá, že Luník IX měl řešit tzv. cigánskou otázku (v dobové terminologii). Tehdejší městské elity zápasily s obrovským množstvím stížností ze strany majority, protože v rámci politiky rozptylu tam některé rodiny byly označovány za asociální, nepřizpůsobivé. Takové byly umisťovány do panelákových bytů v 1. a 2. poschodí. Situace se stávala tak neúnosnou, že se město nakonec rozhodlo postavit jedno celé samostatné sídliště, do kterých budou tyto rodiny koncentrované.”
Čtěte také
Podle Ondreje Ficeryho tehdejší politické elity konstatovaly, že politika rozptylu nezabírá a spory mezi majoritou a minoritou přerostly do latentního etnického konfliktu. A tak se přistoupilo k opačnému extrému - koncentrace na jednom místě. Tím vzniklo segregované prostředí, kde se dodnes kumuluje generační chudoba spojená s násilím, špatnou zdravotní péčí a nedostatkem vzdělání.
„Tehdejší i současný režim s obyvateli nepracuje tak, aby se civilizační propast stírala.”
Luník IX měl být domovem pro maximálně 2.400 lidí. Dnes na toto košické sídlišti žije minimálně 6 tisíc Romů, z toho třetinu tvoří děti. Je zde nejvyšší hustota romského obyvatelstva na Slovensku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
