Není možné, aby si státní zástupci vybírali své šéfy, hájí Marie Benešová chystanou novelu zákona o státních zastupitelstvích

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová

Vládu čeká spor o změnu zákona o státním zastupitelství. Ministerstvo spravedlnosti totiž připravilo novelu, se kterou nesouhlasí vládní ČSSD. Proti je i opozice a sami státní zástupci. Proč ministerstvo na své verzi tolik trvá? Snaží se dostat žalobce pod větší kontrolu vlády? A co je špatně na současném fungování státního zastupitelství?

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na čtvrtečním jednání Legislativní rady vlády žádné zásadní rozpory nepozorovala. V sociální demokracii jsou podle ní různé názorové proudy, a zatímco Jan Hamáček může mít se zněním novely problém, například Lubomír Zaorálek s navrhovanými změnami údajně souzní, stejně jako i někteří další poslanci ČSSD.

Ani nesouhlas státních zástupců není podle Marie Benešové na místě. „Státní zástupci mají nezávislost a plíživě si ji rozšiřovali někdy od roku 2002,“ říká ministryně, podle které nejde v tomto trendu pokračovat donekonečna. Státní zastupitelství odpovídá za trestní politiku státu, za řešení kriminality, a kdyby si ještě více rozšířili nezávislost, co by z výkonné státní moci zbylo?“ ptá se Benešová.

Zároveň ale popírá, že by chystaná novela měla přinést zvyšování kontroly vlády nad chodem státních zastupitelství.

Kdo bude volit vrchní státní zastupitele?

Proč ministerstvo spravedlnosti nechce připustit, aby tři z pěti členů komisí, které vybírají šéfy jednotlivých státních zastupitelství, byli do funkce vybráni státními zástupci? „Není možné, aby si státní zástupci vybírali své šéfy, protože za trestní politiku odpovídá ministr,“ vysvětluje Benešová, proč se její ministerstvo rozhodlo předělat původní návrh exministra Jana Kněžínka, který s variantou 3+2 počítal.

Podle současného návrhu by jedním z pěti členů komise měl být soudce coby garant nezávislosti jejího rozhodování. „Máme to vyvážené: dva zástupci ministerstva spravedlnosti, dva členové z řad státních zástupců a jeden soudce. Ten se bude vybírat buď losem, nebo ho stanoví předseda příslušného soudu,“ hájí Benešová návrh s tím, že se kloní spíše k druhé variantě.

Je to boj o křeslo, ne za nezávislost úřadu

Ministerstvo odmítá ustoupit i v dalším sporném bodě, a tím je délka funkčního období nejvyššího státního zástupce. Legislativní rada se podle Benešové shodla na sedmi letech. „Nemohou se rovnat soudcům,“ vysvětluje, proč nesouhlasila s desetiletým funkčním obdobím, které navrhuje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Že někteří nejsou spokojeni, to tak bývá,“ krčí rameny ministryně.

Stíhaný premiér neznamená odsouzený

Legislativní radou vlády návrh zákona prošel a teď ho čeká projednání ve sněmovně. Jak chce Marie Benešová novelu prosadit v parlamentu, když předseda koaliční ČSSD s jejím zněním nesouhlasí? „Myslím, že podporu najdu. Budu jednat se všemi kluby. Ale zatím jsme se vždycky s ČSSD shodli a věřím, že i teď najdeme shodu,“ ujišťuje ministryně.

Přijetí novely podle ní nebrání ani fakt, že by k němu mělo dojít v době, kdy je předseda vlády trestně stíhán. „Premiér je stíhán, ale není odsouzen, takže je to stále otevřená otázka, zda bude dál stíhán, nebo nebude,“ odmítá Marie Benešová tvrzení, že by byla novela zákona projednávána s cílem zasáhnout do procesu v kauze Čapí hnízdo.

Spustit audio
autoři: Marie Bastlová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související