Nemáme šanci vyrábět víc, než vyrábíme, posilme průmysl kvalifikovanými lidmi z Ukrajiny, navrhuje prezident asociace Hynek
NATO musí Ukrajině rychle dodat slíbené zbraně a munici. Alianční státy k tomu vyzval generální tajemník Jens Stoltenberg, podle něhož už Rusko zahájilo očekávanou ofenzivu. Ukrajina potřebuje zbraně, aby se mohla bránit. „Obranný průmysl jede na plné obrátky, ale abychom mohli vyrábět munici, musíme mít vstupy, tím myslím střelný prach, nitrocelulózu a celulózu,“ tvrdí Jiří Hynek, prezident Asociace obranného bezpečnostního průmyslu. Poslechněte si polední publicistiku.
Spojené státy už posílily výrobu munice, raket, materiálu pro protivzdušnou obranu. Jak je na tom evropský, potažmo český zbrojní průmysl? Předpokládám, že i vy jste navyšovali výrobu investice.
Český obranný průmysl samozřejmě jede na plné obrátky. Troufnu si říct, že už nemáme šanci vyrábět více, než dnes vyrábíme. Investuje se dlouhodobě, ale musíme si uvědomit, že když dnes začnete investovat, k navýšení výroby dojde tak za tři až čtyři roky a jsou určité technologie, které trvají ještě déle. Tady se mluví o nutnosti dodávat více munice na Ukrajinu. Já s tím naprosto souhlasím.
Průmysl jako takový se potýká s obrovským nedostatkem kvalifikovaných lidí.
Ale abychom mohli vyrábět munici, musíme mít vstupy, tím myslím střelný prach, nitrocelulózu a celulózu jako takovou. Kdybych dnes chtěl začít vyrábět celulózu, musím začít sázet jižní borovice a bude trvat 25 let, než vyrostou.
Takže vlastně říkáte, že už více tu výrobu navýšit nelze.
Výrazným způsobem nelze. Můžeme se bavit o tom, že posílíme pracovníky. Obecně průmysl jako takový – nejenom obrany – se potýká s obrovským nedostatkem kvalifikovaných lidí. Zdůrazňuji slovo kvalifikovaných.
Nejsme montovny typu – vyučeného zaučíme. A tady by byla šance, kdyby se česká vláda dohodla s ukrajinskou a alespoň na nějakou dočasnou dobu bychom naše výrobní kapacity posílili ukrajinskými odborníky, kteří by mohli tu největší díru zalepit.
Čtěte také
Vy jste o tom v srpnu už na Ukrajině jednal. Jak to dopadlo? Mělo to nějaký posun, výsledek?
Není to v našich silách. My jsme tu žádost přednesli, řekli jsme, co potřebujeme. Vytipovali jsme oblasti, kde jsme schopni okamžitě přijmout lidi. Jedná se řádově o stovky lidí, ale nyní je to opravdu na tom, aby se dohodla česká vláda s ukrajinskou a nastavil se urychleně proces, abychom ty lidi do České republiky dostali.
Dá se říct teď, jak výrazně od začátku války navýšily zbrojařské firmy výrobu?
Mohu to vyjádřit na číslech exportu. Dlouhodobě exportujeme zboží zhruba za 15 miliard. V loňském roce to mohlo být 25 miliard.
Ale zase si musíme uvědomit, že ne všechno byly výrobní kapacity České republiky. My jsme Ukrajině výrazně pomohli i tím, že jsme sehnali vojenský materiál v cizích zemích a na Ukrajinu jsme jej přeprodali. To je sice pozitivní ve prospěch Ukrajiny, ale nemluví to nic o výrobních kapacitách českého obranného průmyslu.
Jak jsou dodávky zbraní Ukrajině financované? A bude objem výroby letos podobný? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Psal mi i Petr Čech. Já to ale v sobě nezvládám, přiznává Sáblíková emoce před posledními závody
-
Nový ředitel Správy železnic: Rozpočty budou napjaté. Zlevníme stavby a propustíme část managementu
-
Robotické jednotky, průhledné bojiště a změna DNA vojska. Generál popisuje budoucnost české armády
-
Mluvčí z kauzy fotek s pávem a magnoliemi se vrátil, Schillerová ho poslala do dozorčí rady pojišťovny