Přebíráme svůj díl zodpovědnosti, říká o summitu ochotných náměstek ministra. Macko: Získáme víc respektu
Poslechněte si rozhovory s náměstkem ministra zahraničí Eduardem Huliciusem (KDU-ČSL) a někdejším nejvyšším zástupcem Slovenska ve strukturách NATO Pavlem Mackem
V Paříži se schází takzvaná koalice ochotných, aby projednala podporu Ukrajiny a navýšení investic do obrany. Za Česko se účastní premiér Petr Fiala (ODS). „Ukrajina bude muset mít dostatečně silné záruky a odstrašující sílu,“ říká pro Český rozhlas Plus náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL). „Čím silnější budeme, tím budeme mít větší respekt jakékoliv americké administrativy,“ doplňuje někdejší nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO Pavel Macko.
V předvečer pařížského summitu přislíbil francouzský prezident Emmanuel Macron svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému další vojenskou pomoc, jejíž součástí budou třeba střely Mistral, obrněné transportéry nebo drony.
Čtěte také
„Celá schůzka má dokončit práci koalice ochotných zemí, které se chtějí postavit ruské agresi na modelu krátkodobé podpory ukrajinské armády a udržitelného modelu ukrajinských ozbrojených sil. To bude potřeba v okamžiku, kdy skončí horká fáze bojů. Ukrajina bude muset mít dostatečně silné záruky a odstrašující sílu, aby se ruský agresor nerozhodl obnovit opět útok v nečekanou chvíli,“ přibližuje Hulicius z ministerstva zahraničí.
„Zodpovědná vláda, jako je ta naše, musí být připravena na všechny alternativy vývoje. Je důležité, aby každý přispěl k možnostem vývoje podle toho, jaké má možnosti, jaké má schopnosti. Česká armáda je poměrně dobře připravena na jakoukoliv alternativu,“ tvrdí náměstek.
„Důležité je, že se účastníme jednání, že jsme u stolu na rozdíl od jiných států ve střední Evropě. Přebíráme svůj díl zodpovědnosti za bezpečnost Česka i Evropy, za bezpečnost našich občanů,“ dodává.
Americký respekt
Ke schůzce koalice ochotných dochází jen několik dní poté, co měli Američané dojednat údajné příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které zakazuje boje na Černém moře a útoky na energetickou infrastrukturu. Kreml však následně ohlásil, že příměří začne dodržovat, až když Západ zruší některé z jeho sankcí.
Čtěte také
Naopak Evropská unie se rozhodla navyšovat své výdaje na obranu a více podpořit Ukrajinu – a to i přesto, že podle agentury Bloomberg může evropské přezbrojení tak, aby se Evropa osamostatnila od Spojených států, trvat až deset let.
„Evropa potřebuje posilnit svůj podíl v Severoatlantické alianci, tím pádem bude i víc respektovaná ze strany severoamerických partnerů. Zároveň Evropa potřebuje mít takové kapacity, které může použít okamžitě v případě jakékoliv hrozby, což následně umožní příchod dalšího partnera,“ objasňuje slovenský generálporučík Macko.
„Nemělo by to být v kontrastu proti transatlantickému spojenci. My ho potřebujeme a i on nás potřebuje bez ohledu na aktuální politickou rétoriku. Čím silnější budeme, tím budeme mít větší respekt jakékoliv americké administrativy, která přijde v budoucnu,“ dodává.
Oba rozhovory s náměstkem ministra zahraničí Eduardem Huliciusem (KDU-ČSL) a někdejším nejvyšším zástupcem Slovenska ve strukturách NATO Pavlem Mackem si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
Související
-
Ukrajina vyjádřila vůli k příměří. Od Ruska ale vstřícný signál nepřišel, říká expertka ministerstva
„Macron a Starmer jsou teď nepsanými vůdci koalice ochotných. A pracují na tom, aby se USA vrátily k podpoře Ukrajiny,“ říká Veronika Stromšíková z ministerstva zahraničí.
-
Česko by mělo být podle Pavla součástí mírových sil na Ukrajině. Podílí se na koalici ochotných, připomněl
Pavel v rozhovoru, ze kterého citoval server listu Ukrajinska pravda, připomněl, že Česko už se podílí na práci koalice ochotných, tedy skupiny zemí, které o případných mírových silách diskutují.
-
Ondřej Konrád: Starmerova koalice se rozbíhá
Můžeme se jen dohadovat, co běží Trumpovi hlavou po té, co spatřil, že ochota Moskvy k ukončení války je zatím nulová. A vše vázne už na podmínkách 30denního klidu zbraní.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.