Největší teleskop na světě je skryt v portorické džungli
Představte si obří talíř o poloměru 300 metrů. Obklopuje ho bujná vegetace a vědecká zařízení, která dodávají místu tajemný charakter. Radioteleskop u portorického města Arecibo je největší na světě. A není proto divu, že inspiroval také filmaře.
Možná se vám ta scéna vybaví: James Bond zápasí se svým někdejším kolegou, teď však už hlavním padouchem, na konstrukci obřího teleskopu. Agent 007 ztělesněný Piercem Brosnanem svého soka nakonec přemůže a nechá ho, aby se zřítil do hloubky desítek metrů na dno obrovského teleskopu.
Přímo na místě, kde se odehrává dramatická scéna z bondovky Golden Eye z roku 1995, teď stojím. Nejsem ovšem na Kubě, kam teleskop umístili filmaři, ale v džungli nedaleko města Arecibo na Portoriku. A jak mi vysvětluje mladá odbornice Stephanie Quiňonesová, má to svůj smysl.
„Portoriko bylo vybráno ze tří důvodů. Tím prvním je skutečnost, že je částí Spojených států. Podmínkou Národní nadace pro vědu, která celý projekt Cornellovy univerzity financovala, totiž bylo, aby observatoř stála na americkém území,“ dozvídám se.
„Dalším důvodem je poloha ostrova. Leží na 18. stupni severní šířky, tedy blízko rovníku, což umožňuje lepší studium planet. Třetím důvodem je zdejší terén, který nabídl velkou přirozenou prohlubeň, jež velmi usnadnila konstrukci obřího radioteleskopu,“ vypočítává další motivy výběru Stephanie Quiňonesová.
Poslední nezanedbatelnou výhodou zvoleného místa je jeho izolovanost. Experimenty v odlehlé džungli nic nenarušuje. Při pohledu na obří talíř o poloměru víc než 300 metrů obklopený hustou vegetací se nemůžu ubránit pocitu, že tohle zařízení musí být nějakým špionážním centrem. Koneckonců tvůrce Jamese Bonda určitě neinspiroval pro nic za nic.
„Se špionáží nemá observatoř nic společného, žádný tajný výzkum tady neprovádíme,“ ubezpečuje mne Stephanie. „Možná si to lidé myslí, protože se na stavbě v šedesátých letech podílela armáda,“ dodává.
Problémem by v divočině mohla být elektřina. Takovýhle kolos potřebuje pochopitelně velké množství energie, kterou zajišťuje obří naftový generátor. „Kdybychom využívali elektřinu z běžného rozvodu, spotřebovali bychom tolik energie, že by zůstala bez proudu polovina Areciba,“ poznamenává Stephanie.
„Je to nejenom největší radioteleskop na světě, ale také jediný, který spolupracuje s NASA na projektu zvaném NEO. Pozorují se zde vesmírné objekty blízké Zemi – asteroidy, které by mohly případně hrozit srážkou s katastrofickými důsledky,“ vysvětluje moje průvodkyně s tím, že tak vlastně střeží naši bezpečnost.
Observatoř u Areciba má své konkurenty, kteří však – aspoň zatím – její jedinečnost nijak neohrožují. Do projektu jsou zapojeny i jiné radioteleskopy nebo běžné teleskopy, ale pouze na Portoriku mají nejcitlivější zařízení, která mohou potenciálně nebezpečná vesmírná tělesa rychle odhalit. „Takže jsme výjimeční, jsme prostě jednička,“ říká hrdě Stephanie Quiňonesová.
