„Největší poškození šumavské přírody za posledních 20 let!“ Kdo může za necitlivou těžbu v chráněné zóně?
Správa Národního parku Šumava zakázala Městským lesům Kašperské Hory svážet dřevo v okolí Pěnivého potoka. Ten patří do „přírodě blízké zóny“ a lesy tam podle národního parku postupují nezákonně. Na několika místech svedly přirozený potok do potrubí, nelegálně vybudovaly cestu pro těžební stroje a zanechaly v přísně chráněné zóně hluboké koleje od těžební techniky. Práce v lese jsou zastavené a obě strany posuzují vzniklé škody přímo na místě.
Dělníci těžili dříví okolo Pěnivého potoka (také označovaný jako Bílý potok – pozn. red.) celé léto a na místě nedaleko Zhůři je to jasně poznat. Dvoumetrové kulatiny u cesty jsou toho důkazem. Samotná těžba tu není zakázaná, ale lesy musí dodržovat podmínky.
Z pohledu na lokalitu je zřejmé, že si s tím těžaři hlavu nelámali. Je to vidět i na fotografiích, které pořídili strážci a které má k dispozici Hnutí Duha jako účastník řízení. „Tohle je největší poškození šumavské přírody za posledních dvacet let,“ říká expert na lesy Jaromír Bláha z tohoto hnutí.
„Nepřálo nám počasí“
Správa národního parku vydala předběžné opatření už v srpnu. Její mluvčí Jan Dvořák (kandiduje v komunálních volbách) potvrzuje, že tam docházelo k činnostem, které mohou být v rozporu se zákonem. „Musí to prošetřit státní správa,“ dodává.
Městské lesy kácely v okolí Pěnivého potoka kvůli kůrovci. Podle jednatelky Hany Naušové je potok svedený do potrubí výhodnější, protože při svážení se nekalí voda po proudu. Cesta v lese má být jen dočasná a lesy uvádějí lokalitu do původního stavu.
„Nepřálo nám počasí, nebylo sucho, takže nějaké ty koleje se vždycky udělají. A v tom velkém množství je to v podstatě nevyhnutelné. Druhý problém je, že jsme si dovolili přejezdy zatrubnit, abychom nejezdili v potoku. To jim taky vadí,“ krčí rameny Naušová.
„Neomluvitelné!“
Mluvčí parku Jan Dvořák se k tomu vyjadřovat nechce s tím, že to posoudí nezávislý správní orgán. Jeho zástupci tento týden vyrazili do terénu a společně s dalšími účastníky řízení posuzují škody.
Podle Jaromíra Bláhy jde o brutální zásahy. „To se nedá omluvit ani v obyčejném hospodářském lese, natož v národním parku,“ zlobí se. Některé škody podle Bláhy napravit nelze a na vině je podle něj i Správa národního parku Šumava.
„Tato lokalita měla být původně zařazena do nejpřísněji chráněné zóny a nesmělo by se tam těžit vůbec. Ovšem národní park po nátlaku obcí rozhodl jinak a doplácí na to příroda,“ vysvětluje.
Pokuta do vlastní kapsy?
Za vzniklé škody na Pěnivém potoce může správa národního parku udělit Městským lesům Kašperské Hory pokutu. „Nepochybuji o tom, že pokutu dostaneme,“ počítá se sankcemi jednatelka Hana Naušová.
Maximální výše pokuty je dva miliony korun, z toho podle zákona polovina náleží obci, v jejímž katastru k porušení zákona došlo. Takže peníze dostanou zpátky Kašperské Hory, jejichž dlouhodobou snahou je, aby byly městské lesy vyjmuté z národního parku.
