To nejtěžší má Karlův most teprve před sebou

O způsobu opravy Karlova mostu vedli odborníci diskusi už před 20 lety. Zatímco ještě v roce 2000 mluvili o radikálním přístupu, kdy při rekonstrukci rozeberou vrchní část Karlova mostu, v roce 2003 se rozhodli pro šetrnější formu opravy. Ta umožnila nechat most z velké části přístupný. Dohodli se na tom tehdy členové poradního sboru primátora, ve kterém byli jak památkáři, tak přírodovědci a stavebníci.

Dlouho diskutovaná oprava Karlova mostu začala přesně před dvěma lety. Hlavní slovo měli archeologové, kteří zkoumali malostranské předmostí. Provedli například až pětimetrový výkop a zjistili, jak vypadalo historické nadloží od současnosti až do 9. století.

Loni v létě dostali hlavní slovo především dělníci se sbíječkami a kladivy. Od té doby se davy turistů proplétají mezi drátěným plotem, za kterým jsou bagry, traktory i hromady kamení. "Rekonstrukce se samozřejmě dotýká nás i turistického ruchu, protože je značná část mostu zabraná," uvedl jeden z můžu, který se na rekonstrukci mostu podílí.

Místa je tu ovšem dost jak pro flašinetáře, tak pro desítky prodavačů se suvenýry nebo pro malíře pražských zákoutí. "Myslím, že to má vliv na to, že sem chodí méně turistů," doplnil stavař. Místní prodejce obrázků jeho slova potvrdil. "Nedokáži posoudit, jestli byl nutný takový rozsah rekonstrukce, ale myslím, že to udělali vcelku dobře," doplnil malíř.

Už asi před deseti lety se kolem opravy rozhořel spor, který rozdělil odbornou veřejnost na dvě skupiny. Jedna chtěla vyměnit celý betonový monolit ve spodní části mostu, ale znamenalo by to obrovský zásah do celé konstrukce a uzavření jedné z nejnavštěvovanějších památek na dva až tři roky.

"Průběh rekonstrukce sledujeme, stejně jako technické a estetické věci, které může každý na mostě vidět," říká technolog a člen Klubu Za starou Prahu Jan Bárta k průběhu současné rekonstrukce. "Karlův most je svým smyslem, duchem a funkcí zcela mimořádně významná gotická památka. Ale uvědomme si, že za 600 let své existence byla rozbořena povodněmi a mnohokrát se opravovala," dodal.

Udělali jsme jen administrativní chyby

Karlův most je jednou z nejznámějších památek Česka. Denně po něm projde až 30 tisíc lidí. Podle některých je spojnicí mezi dvěma světy, protože spojuje Staré Město pražské s Malou Stranou. Pro další je Karlův most jedinečnou ukázkou stavebních postupů v průběhu staletí. Proto asi tolik lidí sleduje způsob současné rekonstrukce a proto také veřejnost tolik pobouřila zpráva Památkové inspekce ministerstva kultury z 31. října loňského roku.

"Stav oprav kamenného zábradlí je podle znaleckého posudku na samé hranici únosnosti a je z hlediska kamenického řemesla na velmi nízké úrovni. Nezvládnuté opracování kamenného materiálu, problematické osazení a celkový způsob opravy zcela jasně nekorespondují se základy památkové teorie a metodologie," uvedla ve své zprávě Památková inspekce.

Proti této zprávě se okamžitě ohradilo město Praha jako vlastník mostu. Podle šéfa magistrátních památkářů Jana Kněžínka se jednalo jen o administrativní pochybení, za něž si město z rozhodnutí svého vlastního odboru kultury a památkové péče udělilo padesátitisícovou pokutu.

Jan Kněžínek Českému rozhlasu také přiznal, že bylo chybou nevypracovat podrobný stavebně-historický průzkum mostu. "Mají pravdu v právnické důslednosti. Kompletní stavebně-historický průzkum nebyl udělán, postupně se dodělává. Avšak na to, co nebylo, se ještě vůbec nesáhlo. Tam se sáhne až za rok, za dva roky. Právně fundamentalisticky se udělaly chyby a za ty chyby jsme město potrestali," upřesnil Jan Kněžínek.

"V průběhu oprav jakéhokoliv historického objektu se najdou nové věci a musí se zastavit na pár dnů práce. Pak se věci, které se objeví, zkoumají a pokračuje se dál," upřesnil šéf magistrátních památkářů. První etapa rekonstrukce Karlova mostu bude stát 200 miliónů korun a skončí za rok. Zatímco teď jde pouze o opravu zábradlí, které bylo mnohokrát obnovováno a není původní, skutečné problémy podle něj ještě přijdou.

"Daleko důležitější pro Karlův most je to, co děláme uvnitř. Toho si asi nikdo nevšímá, protože tomu nejspíš málokdo rozumí. Opravuje se mostovka a zcela novou technologií se zajišťuje, aby se v mostě nedržela voda a mohla dobře odtéct, aby most vysychal a nebyl pořád vlhký. To je podstatné," dodal.

Šéf magistrátních památkářů Jan Kněžínek ještě dodal, že se o rekonstrukci Karlova mostu zajímají i odborníci z jiných měst Evropy. Považují prý pražský způsob opravy za jedinečný a chtějí se jím nechat inspirovat. Jako příklad uvedl plánovanou opravu mostu v Řezně.

Nejkritičtější část opravy byla provedena před pěti lety

I když se o rekonstrukci Karlova mostu už několik měsíců diskutuje a mezi odbornou veřejností se vedou spory o tom, jestli je oprava správná nebo ne, památkáři mají tu nejsložitější část rekonstrukce teprve před sebou.

Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu, který na opravu dohlíží, uvedl, že každá oprava Karlova mostu je svým způsobem kritická. Už v 19. století po velké povodni vypukly vášnivé diskuse, jak most opravovat. "Možná tu nejkritičtější, byť skoro neviditelnou, etapu máme za sebou. Před pěti lety, bez velkého pokřiku a pozornosti kritiků, byly zajištěny dva pilíře ve Vltavě u břehu Kampy. To je nejslabší místo," řekl Ondřej Šefců.

Všechny velké havárie Karlova mostu vyplynuly právě z toho, že bouřící Vltava podemlela pilíře stavby, která se pak zřítila. "To, co dneska děláme a budeme dělat, jsou spíše kosmetické opravy. Pro další budoucnost mostu má hlavní význam probíhající oprava, která řeší zatékání dešťové vody do tělesa mostu. Až se podaří dokončit tuto nesmírně důležitou etapu, tak nás čeká oprava pláště mostu a oprava věží," upřesnil památkář.

Architekt Ondřej Šefců|foto: Michaela Vetešková

Nynější etapa by měla skončit v příštím roce. Dokončení oprav pláště ovšem nelze přesně stanovit, protože zatím není jasný technologický postup. "Mluví se zhruba o desíti letech. Rozhodně to nebude tak, že by lešení překáželo na mostě, jako je tomu teď. Turista by naopak neměl tuto opravu příliš vnímat. Občas se na mostě objeví konstrukce nebo na Vltavě bude dokonce stát ponton, na němž bude lešení a na něm se bude činit pár lidí," přiblížil Ondřej Šefců.

Nynější etapa začala archeologickým průzkumem. Zajímavý byl podle něho výzkum na malostranské straně mostu, kde byl objeven pozůstatek severního zdiva Karlova mostu, které dobíhalo až k malostranské mostecké věži. "To dokazuje, že most byl původně uzavřený koridor, kde se platilo mýto, a kdo chtěl přejít přes Vltavu, musel za to zaplatit," přiblížil. Za pozoruhodný nález Ondřej Šefců označil také objevení obranného barokního příkopu na staroměstské straně mostu.

Do jaké míry je pravda, že v některých nemocnicích na severu Čech dochází k tunelování evropských fondů? Nalaďte si v pátek 4. září Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.