Nejstarší město Ruska leží v Dagestánu
Když padne jméno Dagestán, většina si asi matně vybaví Severní Kavkaz, případně zprávy o rostoucím počtu ozbrojených útoků, trápících tuto ruskou republiku. Je pravda, že v médiích se v posledních měsících nešťastný region objevuje téměř výhradně ve spojení s násilím. Právě odtamtud ostatně pocházely sebevražedné atentátnice, které v březnu odpálily nálože v moskevském metru. Poetická republika obklopená horami i mořem toho rozhodně nabízí mnohem víc, než na co se omezují zpravodajské relace. Včetně, ačkoliv byste to možná nehádali, nejstaršího osídleného města v Rusku.
Stojím vysoko nad městem Derbent - které je nejstarším, nejjižnějším a, jak mi hrdě říká Veli Jusufov z místního muzea, také nejkrásnějším místem Ruska. Patrioti z jiných ruských regionů by s posledním přívlastkem asi nesouhlasili.
Pohled je tu ale opravdu impozantní. Dramatické zelené horské scenérie na jedné straně, otevřené modré vody Kaspického moře dole po námi a na to všechno se díváme z ochozu přes tisíc let staré pevnosti. Hrdosti místních se člověk vlastně ani nemůže divit.
Mohutnou citadelu postavili v Derbentu v 6. století Peršané. Dnes patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu. Před sedmi lety ji spolu s celým městem zařadilo UNESCO na seznam světových skvostů.
„Je tu neuvěřitelné množství archeologických pokladů, které prokazují, že Derbentu je pět tisíc let. A to vykopávky zdaleka nejsou u konce," upozorňuje Veli Jusufov a provádí mě útrobami stavby, jíž se podle něj přezdívalo Brána Kaspiku.
„Důvod, proč tu Peršané pevnost postavili, je jednoduchý. Je to strategické místo. Je tu nejužší rozpětí mezi Kaspikem a horami - pouhé tři kilometry - což bylo ideální pro vytvoření hranice. K tomu tudy navíc vedla Hedvábná stezka, bylo to jedinečné místo pro kontrolu pohybu mezi euroasijskou stepí a Blízkým východem. Široko daleko to byl jeden z mála možných přechodů přes horské hřebeny. Peršané vytvořili celý důmyslný obranný systém. Na pevnost navazovala Velká kavkazská zeď, často srovnávaná s Velkou čínskou zdí. Táhla se od moře až 40 kilometrů dál do hor,“ ukazuje Veli Jusufov.
Strategická role Derbentu pochopitelně přitahovala i pozornost dalších národů. V polovině 7. století město dobyli Arabové. Ti z něj udělali důležité administrativní středisko a přinesli do něj islám. Ten zůstal, i když se vládci střídali - od Osmanské říše, přes Persii, Ázerbajdžán až po Rusko v 19. století.
Jak mi ve Velké derbentské mešitě, které je více než 1300 let, říká její správce Rustam, křižovatkou národností a kultur zůstává Derbent a s ním celý region i dnes. Právě sem, na jedno z důležitých míst pro šíitský islám, se sjíždějí věřící z Íránu, Iráku, Ázerbajdžánu i střední Asie.
I kdyby však nebylo zahraničních návštěv, s více než 30 různými národnostmi, které tady na území velkém zhruba jako polovina České republiky společně žijí, zůstává Dagestán nejlepší připomínkou toho, jak různorodé i dnešní Rusko je.
