Nejsou tu vězni, ale zadržovaní, ohrazuje se velitel na Guantánamu

Guantánamo je asi nejznámější věznicí na světě, i když ji americká vláda nepovažuje za věznici, nýbrž za vojenské zadržovací středisko. Strávil jsem na Guantánamu několik posledních dnů a sledoval slyšení s jedním z mužů obviněných z terorismu.

„Nemám tvář a nemám jméno,“ říká na úvod velitel stráže. Dává tím najevo, že nechce, abych fotografoval nebo zabíral na video jeho obličej a nesvěří se ani s tím, jak se jmenuje. Bezpečnostní opatření jsou na Guantánamu stále velmi přísná.

Novináři nebo jiní návštěvníci prověření americkým ministerstvem obrany se můžou podívat, v jakých podmínkách jsou muži na Guantánamu zadržovaní. Nesmějí si ovšem pořizovat záběry, na kterých by se dala poznat identita zadržovaných nebo vojenských dozorců. Psané poznámky a kresby jsou v pořádku. Jakákoli elektronická nahrávka ovšem musí projít kontrolou. A k zoufalství televizních kameramanů pověřený důstojník při následné kontrole obvykle nemilosrdně smaže ty záběry, které podle jeho názoru odporují pravidlům. Tedy obvykle ty nejlepší a jediné použitelné.

Tábor číslo 6, do kterého vstupujeme, byl postavený za 37 miliónů dolarů. Je jedním z několika, kde je dodnes na americké základně na Kubě zadržováno 183 mužů podezřelých z terorismu. Bez soudu a často mnoho let. Tábor 6 je pro ty z nich, kteří jsou relativně bezproblémoví.

Cedule tábora VI

Označením čísly se nenechte mýlit. Tábory číslo 1, 2 a 3 neexistují. Přesněji řečeno se jim říká jinak a už v nich nikdo není. V táboře číslo 4 jsou ti nejposlušnější. Bydlí pohromadě, mohou se volně pohybovat po prostoru vymezeném ploty a hrát fotbal, společenské hry nebo se jinak rekreovat. Samozřejmě pod přísným dohledem.

Tábor číslo 5 je pro ty nejméně přizpůsobivé a je v podstatě věznicí s maximální ostrahou. Dozorci tam chodí s plexisklovými štíty na obličej i tělo. Obyvatelé cel po nich prý metají výkaly nebo cokoli jiného, co mají po ruce. V táboře 5 jsem byl a zadržované jsem viděl v oplocených prostorách o ploše několika metrů čtverečních, kde každý den tráví o samotě nějakou dobu mimo budovu. A potom v celách, ve kterých je dozorci kontrolují každých několik minut přes reflexivní sklo. To znamená, že dozorci vidí na vězně, ale vězni nevidí na ně a nevědí, kdy se na ně někdo dívá. Je to podle mého osobního názoru depresivní místo, ale vězni aspoň na pohled nepůsobili, že by fyzicky nějak strádali, trpěli hladem nebo týráním.

Ale zpátky do tábora 6. Zadržovaní tam mají dvakrát za den možnost strávit tři hodiny venku rekreací a sportováním. „Můžou hrát ping-pong, fotbal, přitahovat se na hrazdě nebo dělat lehy-sedy na speciální lavičce,“ vypočítává velitel stráže, jak se mohou jeho svěřenci zabavit v táboře číslo 6.

Veřejným tajemstvím je skutečnost, že existuje i tábor 7, zvaný také Bezejmenný. Tam jsou podle všeho zadržovaní lidé, kteří se podíleli na útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Kromě vyšetřovatelů a strážců nikdo neví, kde přesně v prostoru základny Guantánamo je.

Americká armáda se v každém případě snaží ukázat, že jsou na Guantánamu muži podezřelí z terorismu zadržovaní v humánních podmínkách a nikdo je netýrá. Vojáci na místě prostě plní rozkazy. Jejich terminologie ovšem ukazuje, že něco není úplně v pořádku. Když se zeptám na vězně, bezejmenný velitel stráže mne okamžitě opraví.

Společenská místnost pro vězně

„Nejsou to vězni, ale zadržovaní, i když je celý svět za vězně považuje,“ trvá na svém velitel. Vězeň je přece někdo, kdo si odpykává trest stanovený soudem. Zadržený zatím čeká, co s ním bude. Není odsouzený, tedy není podle strážců vězeň. Nic na tom v jejich očích nemění skutečnost, že mnozí z jejich svěřenců strávili bez soudu už dlouhá léta za mřížemi.

Jak se to slučuje s pověstí Ameriky jako příkladu právního státu, vojáci neřeší. Oni na Guantánamu koneckonců jen plní rozkazy. Osud mnoha z jejich svěřenců je přitom nejistý. Prezident Obama sice prohlásil hned po nástupu do Bílého domu, že Guantánamo poškozuje Ameriku a že ho zavře do jednoho roku, slib však nesplnil a americká vláda teď podle svých prohlášení plánuje, že přinejmenším 50 ze 183 mužů na Guantánamu potřebuje zadržovat - rozumějte věznit - na neurčito. Dokud neskončí válka proti terorismu. Možná ne na Guantánamu, ale jinde ve Spojených státech. Nečekal bych však, že problém mužů držených na americké základně na Kubě jen tak zmizí v krátké době.


Zvětšit mapu: základna Guantánamo
autor: vpo
Spustit audio