Nejdřív poslední zvonění, pak didaktické testy. Proti lidem z učňáků máme výhodu, shodují se gymnazisté

Jsme na pražském gymnáziu Omská, kde právě probíhá poslední zvonění. Je půl osmé ráno a cestu ke škole obsadili maturanti převlečení za judisty, atlety nebo baseballisty. Skoro žádný z jejich mladších spolužáků jim neunikne a musí přispět do kasičky.

Za to mu namalují něco rtěnkou na obličej a pak ho skropí octovou vodou. Veselé dopoledne pokračuje v tělocvičně, kde maturanti připravili nejrůznější recesistické atrakce.

Čtěte také

„Máme tu třeba závody v plavání. Lehnete si na skejt, dostanete rukávky a musíte doplavat na druhou stranu. Kdo vyhraje, dostane mokré vysvědčení,” vysvětluje mi usměvavá Alžběta v plavkách a s ploutvemi na nohou.

Davida Bouze potkávám u velké televizní obrazovky. „Připravili jsme tu i elektronické sporty. Máme tu konzoli, kde si mohou lidé hrát tenis, bowling a podobně,” ukazuje.

Je jiná doba, říkají studenti

Jak dodává, už za pár dnů ho čekají státní didaktické testy. Strach z nich ale nemá. Stejně vnímají společnou část maturity i Davidovi spolužáci Adam, Sára, David a Bára.

Na angličtinu jsme opravdu dobře připravení. Chápu, že lidé z učňáků to možná mají horší.STUDENTI

„Na angličtinu jsme opravdu dobře připravení. Chápu, že lidé z učňáků to možná mají horší,” říká David Mareš. A svou myšlenku suverénně zopakuje ještě v angličtině.

„Dnes je jiná doba, s angličtinou jsme v kontaktu všude. Díváme se na anglická videa, na seriály, filmy…” shrnuje pohled generace dnešních maturantů Adam Pethö.

Těžší, než čekali

Rámus frkaček, řehtaček a píšťalek z posledního zvonění o tři dny později střídá opět soustředěné ticho. Jsou tu očekávané didaktické testy z angličtiny.

David Bouz mi popisuje své pocity hned po dokončení testů, v parku kousek od školy. A vypadá spokojeně. „Byl jsem příjemně překvapený a všechno jsem zvládl. I když někteří lidé říkali, že to bylo náročnější, než čekali,” shrnuje.