Nejčastěji vyhazujeme pečivo, ovoce a zeleninu. Důvod? Neumíme nakupovat
Každý Čech podle statistik vyhodí zbytečně v průměru až 80 kilogramů potravin ročně. Přitom jde často o jídlo nebo suroviny, které se stále dají využít.
Podle statistik každá rodina zbytečně utratí až 20 tisíc korun ročně za jídlo, které nakonec nestačí sníst a které vyhodí. V odpadkových koších nejčastěji končí pečivo, ovoce a zelenina. Masa se naopak zbavujeme minimálně.
Lidé, kteří vyhazují pečivo, ovoze a zeleninu, svou chybu nejčastěji vidí v tom, že při nakupování nebo vaření správně neodhadnou množství.
„Z průzkumu vychází, že nejvíce vyhazují mladí lidé ve věku 18 až 29 let. Mají i méně času ty věci zpracovat, protože přijdou večer z práce a nemají třeba čas si vařit. A nejméně jídlo vyhazují skupiny, jako jsou senioři nebo lidé s menšími příjmy,“ přibližuje Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo výsledky loňského průzkumu, do kterého se zapojilo tisíc lidí.
Skoro polovina z těch, co se k plýtvání přiznali, vyhazovala pečivo, dalších 40 procent ovoce a zeleninu.
Nejvíce vyhazují mladí lidé ve věku 18 až 29 let. Mají i méně času ty věci zpracovat, protože přijdou večer z práce a nemají třeba čas si vařit. A nejméně jídlo vyhazují skupiny, jako jsou senioři nebo lidé s menšími příjmy.
„Tohle jsou potraviny, které nejrychleji podléhají zkáze. Pravděpodobně lidé nakupují v akcích nebo supermarketech impulzivně. Příliš neplánují, nedívají se třeba do ledničky, co už tam mají. Případně se nedomluví s partnerem, co kdo zrovna nakoupí. Potom také ke ztrátám dochází při nesprávném skladování.“
Čtvrtina mladých při nákupu přemýšlí
Průzkum ale zároveň ukázal, že část mladých lidí – asi 26 procent – se naopak snaží suroviny využívat beze zbytků. Zpracovat umí třeba slupky, nať i starší zeleninu.
„Já dělám takový ratatouille. Není to už ten francouzský, ale všehochuť zeleniny, která už není až tak úplně čerstvá,“ říká třeba dobrovolnice Ivana, která ekologům pomáhala loni v září vařit a rozdávat takzvanou Křivou polévku.
Akce měla upozornit na další zdroj plýtvání, kdy obchodní řetězce odmítají od pěstitelů vykupovat ovoce a zeleninu nedokonalého vzhledu. Ročně se tak znehodnotí tuny plodin.