Nedostatková gymnázia preferovalo málo dětí, spíš z bohatších poměrů. Praha musí navýšit kapacity, míní Prokop
Digitalizace sice proces přijímacího řízení na střední školy usnadnila i méně vzdělaným rodičům, odvahu dát děti na gymnázium mají však nadále spíš ti bohatší. „Děti, které jsou talentované, ale z chudších poměrů, tak jdou na horší školy,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop na fakt, že ačkoli se tři čtvrtiny dětí dostaly na preferovanou školu, jen 15 % mělo jako první volbu všeobecné gymnázium kvůli předpokladu, že se nemohou dostat. Na přetlak doplatili deváťáci v Praze.
Související
-
Volných míst pro deváťáky zbylo dost, ujišťuje ministerstvo desetinu nepřijatých žáků z prvního kola
Nepřijatým tentokrát pravděpodobně nepomůže získat místo odvolání, jelikož systém rozřadil děti beze zbytku, od 25. května však mohou podat přihlášku ve druhém kole.
-
Máme obrovskou regionální nerovnost v tom, jak obce přistupují ke vzdělávání, říká sociolog Prokop
Podle Daniela Prokopa by měl stát hlídat kvalitu škol a podporovat ty, které jsou v ohrožených oblastech. Je také důležité, aby rodiny na vzdělání dětí nemusely šetřit.
-
Nedůstojná nejistota přijímaček. V dětech vytváříme pocit, že na ně společnost kašle, varuje expert
Proč se letošní přijímačky na střední školy neobešly bez zmatků? Mělo by se ustoupit od povinných jednotných testů? A co všechno se dá změnit do příštího školního roku?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
