Nebe nad hlavou mají věřící v neratovském kostele
Ještě před pár lety se obyvatelé Neratova v Orlických horách chlubili, že mají největší střechu na světě. Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie totiž o svoji původní střechu v minulosti přišel, a tak se nad lavicemi rozpínalo přímo nebe. Teď už je kostel zastřešený, a to unikátní skleněnou střechou.
Hodiny na věži neratovského kostela Nanebevzetí Panny Marie zvoněním odměřují čas. Řadu let ale mlčely. Naposledy odbíjely 10. května 1945.
„Vypráví se, že ruský voják pancéřovou pěstí sestřelil tady na kostele sanktusovou věžičku. Od toho chytila celá střecha, která byla z šindelů. Střecha shořela a o opravu se nikdo nestaral. Postupem času se propadly klenby a kostel zůstal úplně bez střechy,“ popisuje osud kostela Jana Němcová ze Sdružení Neratov, které se podílelo na záchraně památky.
To už však bylo po revoluci. Růžena Pencová má v Neratově chalupu a jezdí sem od sedmdesátých let: „To byly ještě ruiny. A pak, když se o to začalo zajímat Sdružení, odehrála se neskutečná proměna. Kolik jen vyvezli kamenů, které tam byly spadané…dávají to do pořádku a je to hezké.“
„Na půlnoční mši jsem tam nebyla, protože zimu tady netrávím, ale všech letních akcí jsem se zúčastnila. Je to nesmírně působivé i pro nevěřícího člověka. Je to opravdu zážitek,“ dodává paní Pencová.
Ještě před pár lety bylo nad hlavami návštěvníků kostela jen nebe. Teď oblohu sice vidíme, ale skrz prosklenou střechu. „Třináct let tu kostel stál bez střechy, takže jsme byli zvyklí na to, že jsme měli nebe nadohled. Ze zastřešení jsme měli trochu strach. Říkali jsme si, že pro nás kostel už ztratí to kouzlo. Tak se vymýšlely různé varianty a nakonec to dopadlo tak, jak vidíte. Jsme rádi, že střechu máme, a že je takováhle. Že pořád vidíme do nebe,“ svěřuje se Jana Němcová.
Do kostela tak už nezatéká. Na druhé straně farníci přicházejí o některé neopakovatelné zážitky: „Když jsme tady dřív chtěli mít v zimě bohoslužbu, museli jsme nejdřív odklidit sníh a pak se teprve mohla bohoslužba sloužit. Teď, když je kostel zastřešený, je tu někdy tma, protože sníh zůstane ležet na sklech. Jakmile se to tu ale trošku zadýchá, oteplí se a sníh sjíždí dolů. Takže zase máme střechu krásnou, čistou a nebe zase vidíme,“ pochvaluje si Jana Němcová.
Kostel je volně přístupný. V srpnu tady navíc bývají poutě a na Štědrý den půlnoční mše.
