Ne vždy je vláda kompletní. Diskuzi o důvěře pozdější jmenování ministra nebrání, míní poslanec Bartošek

Sněmovna bude zítra jednat o žádosti o vyslovení důvěry koaliční vládě hnutí ANO, SPD a Motoristů. Jak se zachová váš poslanecký klub?

My k vznikající vládě máme řadu výhrad. Nepodpoříme, to je úplně jednoduché hlasování pro nás.

Filip Turek není jako ministr přijatelný pro prezidenta Petra Pavla. Vláda se to dnes pokusila částečně obejít tím, že Turka jmenovala zmocněncem pro klimatickou politiku. Shodujete se s převládajícím názorem právníků, že vládní zmocněnec nerovná se ministr?

Jednoznačně, je to úplná pitomost. Vládní zmocněnec zaprvé nemůže hlasovat na vládě, na vládu chodí jako host, nemůže zastupovat republiku na mezinárodních jednáních, ani kompetenčně nemůže ministerstvo řídit. Je to jakási úlitba Motoristům, aby byl klid.

Myslím si, že i Motoristé sami začínají vidět, že Filip Turek ministrem nebude, a snaží se mu nabídnout nějakou funkci, uplatit pašalíkem, aby vykompenzovali propad peněz, který má tím, že opustil pozici v Evropském parlamentu. Ale z pohledu fungování ministerstva, fungování vlády, to neznamená prakticky nic.

Čtěte také

iROZHLAS

Vládní zmocněnec nemůže vést ministerstvo, šlo by o obcházení Ústavy, shodují se právníci

A neměla by opozice, tedy i lidovci, žádat po vládě, aby byla před hlasováním o důvěře úplná? Jak můžete hlasovat o vládním týmu, když se v něm jeden ministr teprve hledá?

Na druhou stranu, buďme upřímní, ne vždy je vláda kompletní. V průběhu toho, kdy má vláda mandát, dochází k výměně ministrů.

Pravda, trochu netradiční bylo, když ministr Havlíček myslím dva roky vedl Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo dopravy dohromady. To podle mě neodpovídá realitě. Ale to, že jeden ministr poté bude jmenován, myslím si nebrání tomu, aby se vedla diskuze, zda tato vláda má nebo nemá mít důvěru.

A jak dlouhou debatu před samotným hlasováním očekáváte?

Není možné předvídat, ale podle mě dřív než ve středu večer k hlasování nedojde.

A není výsledek hlasování s ohledem na převahu vládních poslanců jasný?

S velkou pravděpodobností ano. Každá koalice, která vznikla, měla své programové prohlášení a domluvila se na společném postupu, tak v Poslanecké sněmovně většinu měla. Předpokládám, že stejné to bude i u této koalice.

Může někdo z vládních poslanců ještě zaváhat? Například Jaroslav Foldyna z SPD dával najevo nespokojenost, že vláda chce pokračovat v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině.

Chce se mi říct: kéž by se tak stalo. Ale nepočítám s tím, že to budou velké davy. Je třeba říct, co se týká muniční iniciativy, tak tam došlo k porušení jednoho z klíčových bodů SPD, to znamená, že muniční iniciativa pokračovat bude. Byl zpochybňován nákup letadel F-35 – tam se také řeklo, ústy premiéra, že se bude pokračovat.

Ano, vznikající vláda přichází s žádostí o důvěru. Na druhou stranu, už teď vidíme, že tam je řada problematických bodů, které nemají mezi sebou vyjasněné, a myslím si, že do budoucna bude jejich spolupráce čím dál komplikovanější.

Alternativa byla, tvrdí Bartošek

Jako opozice chcete předložit návrh, aby se Sněmovna distancovala od Okamurova novoročního projevu namířeného proti pomoci Ukrajině. Co tím sledujete, když je zřejmé, že s tímto návrhem kvůli jasným počtům neuspějete?

Čtěte také

Alena Schillerová: Volba Tomia Okamury je výsledkem koaliční dohody. Žádné reputační riziko v tom nevidím

To, že se kolem nás dějí nepravosti, že se konají skutky, za které se třeba značná část Sněmovny stydí, neznamená, že k nim budeme mlčet.

Výroky předsedy Poslanecké sněmovny jsou hodné toho se od nich distancovat, protože jestliže někdo uráží legitimní vládu jiného státu, ať už je to kdokoliv, jestliže předseda Sněmovny uráží ukrajinský národ, který se brání před ruskou agresí, jestliže do určité míry dehonestuje tento stát, tak si myslím, že to poškozuje dobré jméno České republiky nejen na domácím, ale i na mezinárodním poli. Hlavně je to lidsky odporné.

Na Facebooku jste napsal, že Tomia Okamuru ve volbách kroužkem podpořilo 12 333 lidí a petici za jeho odvolání podepsalo už skoro 50 tisíc. S odkazem na požadavek SPD na přímou odvolatelnost politiků by měl podle vás složit funkci. To navrhujete doopravdy, nebo žertujete?

Samozřejmě, ten příspěvek jsem napsal s jistou mírou nadsázky. Akorát chci, aby si Okamura nebo i okolí SPD uvědomili, co prosazují, jaká je to pitomost. Viděli jsme to v předchozím volebním období: spoustu hesel, spoustu návrhů zákona, nic z toho použitelné, protože to jsou prakticky nesmysly.

A vyzvete ho k rezignaci oficiálně?

Myslím si, že buď já, nebo někdo z kolegů to určitě řekne. V kontextu jeho novoročního projevu a ostudy, kterou České republice udělal, by to bylo na místě. V každé slušné společnosti by politik odstoupil sám. Kdyby to neučinil, tak většina, která v parlamentu je, by ho následně odvolala sama, protože to je velká ostuda pro Českou republiku.

Čtěte také

Kandidát lidovců na šéfa sněmovny spoléhá na část poslanců ANO. „Tahám za kratší konec,“ připouští Bartošek

7. ledna jste na tiskové konferenci připomněli, že KDU-ČSL byla jedinou stranou, která při volbě předsedy Poslanecké sněmovny nabídla alternativu s cílem, jak říkáte, zachovat vážnost této funkce. Nebylo to z vaší strany ale jen gesto?

Nebylo. Lidovci nabídli jako alternativu mě. Já jsem kandidoval proti Tomio Okamurovi. Kandidoval jsem s jasným cílem. Mluvil jsem především s poslanci za hnutí ANO a oni mi jasně deklarovali, že s touto volbou mají problém. A těch lidí nebylo málo. Ale potom přišel stranický příkaz od jejich předsedy, volba proběhla jasně. Dostal prakticky až na jeden všechny hlasy vznikající vládní koalice.

Nikdo se nemůže vymlouvat, že nemohl volit jinak. Alternativa tam byla. I Poslanecká sněmovna mohla fungovat jinak. Oni se rozhodli, že Okamuru chtějí jako předsedu Poslanecké sněmovny a nesou plnou zodpovědnost za to, jakým způsobem se chová, jak reprezentuje Českou republiku. Je to plná zodpovědnost vládní koalice a osobně si myslím, že řada z nich se škrábe za uchem a možná by dnes volili jinak.

Jak se poslanec KDU-ČSL Bartošek staví k návrhu změny jednacího řádu, která by zamezila obstrukcím v Poslanecké sněmovně? A co hodlá strana se 16 mandáty ve Sněmovně prosazovat? Poslechněte si Dvacet minut Radiožurnálu.