NASA poslala dron nad Žofínský prales. Data z Česka pomohou zpřesnit měření z vesmíru

24. duben 2018
Drony švýcarských expertů jsou schopné mapovat terén ve vysokém rozlišení (ilustrační snímek)

Vesmírné družice jsou pro přírodovědce velmi cenným zdrojem informací. Pomáhají v řadě oblastí – třeba s výzkumem kvality vzduchu, monitorují změny v oceánech a na korálových útesech anebo měří lesní porosty. A to i ty v Česku. Minulý týden mapoval speciální dron v rámci projektu NASA GEDI Žofínský prales v Novohradských horách.

Unikátní zařízení přivezla do Čech trojice mladíků ze švýcarské společnosti AeroScout. Jsou to experti na mapování terénu ve vysokém rozlišení.

Jejich helikoptéra nalétala nad žofínským pralesem víc než sto kilometrů. Na lyžinách měla přitom zavěšený super přesný 3D skener, který pracuje s nevídaným rozlišením pět tisíc bodů na M2.

Čtěte také

„U digitálního modelu terénu se přitom pracuje třeba s deseti body na metr čtvereční,“ přidává souvislosti Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Americko-česká spolupráce

Ústav je už několik let partnerem americké vesmírné agentury NASA, pro kterou nad žofínským pralesem létají švýcarští experti. Projekt vede Goddardovo středisko vesmírných letů.

Na dílčích úkolech pracují nejrůznější instituce, jako je třeba právě Výzkumný ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví nebo Brownova univerzita. Tam se specializují na zpracování velkoobjemových dat, která při měření vznikají.

Češi jsou průkopníci

Američané si pro pilotní fázi projektu vybrali žofínský prales nejen pro jeho unikátní 180 let chráněnou lokalitu, ale klíčová byla i práce českých vědců.

„Používají řadu novátorských metod, třeba pro studium struktury stromů lasery. S tím začali čeští vědci dříve než jiní a vyvinuli i skvělý software,“ vysvětluje datová specialista Casey Koswinová.

Žofínský prales. Lesy nejstarší české přírodní rezervace jsou typově nejpodobnější těm ve střední Evropě

„Díky tomu máme jednoznačnou představu o celkové biomase a to je opravdu přelomová záležitost,“ zdůrazňuje.

Česká data pro vesmírné účely

The Global Ecosystem Dynamics Investigation (GEDI) je projekt americké vesmírné agentury NASA, který má ambici přinášet díky družicím informace o procesech lesního vodního režimu nebo o tom, jak biomasa váže oxid uhličitý.

V dřívějších fázích projektu pracovala NASA s lesy na Aljašce nebo v africkém Gabonu. Tam ale vědcům chyběly přesné údaje o měření ze země. Čeští experti jsou v tomto směru průkopníky, proto další fáze projektu NASA GEDI začala právě u nás – na Žofíně.

Čtěte také

„Pozemní data zpracujeme u nás a ta letecká zpracují na Brownově univerzitě,“ přibližuje proces práce se získanými informacemi Tomáš Vrška.

„Z jejich srovnání s daty z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ukáže, s jakou chybou se z výšky 420 kilometrů nad povrchem Země skenuje. Díky této maximální dosažitelné přesnosti se zpracují kalibrační rovnice, jejichž pomocí se data z ISS zpřesní.“

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Pokračování v létě

Další fázi leteckého skenování žofínského pralesa mají experti naplánovanou na léto, až budou mít stromy listy. Využití přesných dat o lesích má mít v návaznosti na globální oteplování obrovský význam.

Dalším lesem, kde by už američtí vědci chtěli využít získané know-how z Žofína bude zřejmě některý z tropických pralesů. Kompletní software pro přesné měření z vesmíru by měl být k dispozici do pěti let.

Spustit audio
autoři: Petr Kološ, Anna Duchková