Napsat hudbu, které by se lidé smáli, není tak lehké, říká Jan Klusák. Předvedl to v představení Cimrman v říši hudby
Hudební šperk, tak označil hudbu Jana Klusáka k opeře Úspěch českého inženýra v Indii Ladislav Smoljak. Představení Cimrman v říši hudby mělo premiéru 3. května 1973 v pražské Redutě.
Zdeněk Svěrák cituje ze svého pečlivě vedeného deníku: „3. května 1973 se konala premiéra opery Cimrman v říši hudby. Během zkoušek se u kluků silněji než jindy projevila nedůvěra k našemu textu. Máloco jim připadalo vtipné, a tak jsme na první představení s Láďou čekali nahlodaní, jestli to konečně nebude průser, ale publikum nám dalo náplast na srdce – opera většinou končí dlouhotrvajícím potleskem.“
Ve svém deníku také píše, že je potěšil spisovatel Ludvík Vaculík, který byl na premiéře a řekl, že to je nejen sranda, ale je to také hezké. A Ladislav Smoljak dodává: „Považuji operu za hudební šperk, není to jen parodie z citací, ale je to pěkně vymyšlené. Když jsme text Honzovi Klusákovi odevzdali, tak říkal: Víte, já bych chtěl napsat takovou hloupou hudbu.“
A hudební skladatel Jan Klusák potvrzuje, že mu šlo o to napsat hudbu, které by se lidé smáli, což ale není lehká věc, protože hudba je abstraktní. „Musejí tam být vždy nějaké souvislosti, narážky, hudba musí být v nějakých nepatřičných kontextech, pak může být k smíchu,“ vzpomíná.
Ani tak nebral ohledy na to, zda publikum bude poučené, nebo ne – vtipy zůstanou a kdo to pochopí, tak se zasměje. „Nepoučené publikum se směje zase jiným věcem, třeba textovým,“ dodává.
