Naordinovali si heroin

V České republice přibývá lidí, kteří si své psychické poruchy "léčí" drogami. Místo za psychiatrem raději míří k dealerovi a roztáčí tak zničující kolotoč. Představíme vám mladého muže, který se kvůli tomu dostal až na samotné dno.

Když nelusknu prsty, babička umře. Když nezamlaskám, dědeček onemocní. Podobné myšlenky se Romanovi honily hlavou, už když byl malý. "Začal jsem se ptát: 'A neumřeš?' Musel jsem kvůli tomu mlasknout, aby se to nestalo," popsal Roman.

Obsedantně kompulzivní porucha pak na čas zmizela, ale s o to větší silou se vrátila, když Roman v pubertě ochutnal zakázané ovoce - alkohol, marihuanu a ve 14 letech také pervitin. "Bylo to tak, že když se neosprchuji, máma do deseti dnů umře. Napadl mě takový výmysl a byl pro mě směrodatný," svěřil se Roman.

Nutkavé myšlenky Romana ovládaly. Drogy mu vždycky na chvíli pomohly, ale pak bylo všechno ještě horší. "Oplachoval jsem všechny kluky, čistil podrážky, přezouval ponožky, měnil spodní prádlo šestkrát, potom dvacetkrát denně. Bez drog už to paradoxně nešlo ani zvládnout," přiblížil.

K psychiatrovi se vypravil až v 18 letech, když už byla situace nesnesitelná. Začal brát antidepresiva, ale už bylo pozdě. Drogy totiž jejich účinek tlumily a kruh se uzavřel. Nemoc se mu projevovala i během účinku drog a Roman padal na dno - vzdal školu a nemohl najít ani práci. Peníze si bral od rodičů a veškerý čas strávil v různých klubech a squatech.

"Nedocházelo mi, jak kolem mě procházejí generace lidí. Na Smíchově jsem navštěvoval byty, pil flašky tvrdého alkoholu, kouřil trávu, někdy jsem si dal LSD a létal jsem po Praze nebo po lese. Rodina se na to dívala s neštěstím. Stále nevěděli, co se děje. Říkal jsem jim, že jsem něco zkusil, ale že to zvládnu," popsal Roman.

Přes deset let svému okolí a asi i sobě namlouval, že má všechno pod kontrolou. Neměl. "Hulení mi způsobovalo úzkosti a deprese. Potom jsem to přepíjel. Když jsem se opil, tak jsem si stejně dal dávku perníku (pozn. red.: pervitinu), abych se vysekal z bahýnka do nějakého vymyšleného světa, abych někde strávil normálně den a neskončil někde dřív, jako jsem to nakonec udělal. Tu hroznou věc, že jsem si chtěl vzít žiletkou život," nastínil své stavy Roman.

"Bylo to období, které se táhlo rok. Měl jsem stavy takové beznaděje... Ztrácel jsem přítelkyni a nechtěl jsem drogy, žít, vůbec nic. Bylo to totální poddno, nebo jak bych to mohl nazvat. Měl jsem takové úzkosti, že jsem chtěl jenom spát a už se neprobudit. Teď už si to ani přesně nevybavuji, protože to jsou věci, na které chci zapomenout, ale v podvědomí je mám. Vím, že už drogu nikdy nechci," doplnil.

Ze dna Romana vytáhlo až léčení v Bohnicích. V tamním pavilónu 17 pro pacienty s nařízenou ochrannou léčbou byl několik měsíců ve společnosti psychotiků, deviantů a vrahů. Ve svých 29 letech pak začal nový život bez drog a nezvládnutelných rituálů.

Jak se mu daří teď? "Jsem šťastně ženatý a pracuji jako zahradník. Teď jedu úplně nový život, jakoby z patnácti jsem najednou dvaatřicetiletý. Je to docela záhul, ale rád to žiji. Jsem rád," dodal s úsměvem.

Nejoblíbenější jsou konopné drogy

Místo léků heroin, marihuana nebo pervitin. Tak své problémy řeší celá řada například schizofreniků nebo psychotiků. Zadělávají si tak však na větší komplikace a léčebny se plní.

Psychická porucha jde často ruku v ruce se závislostí na drogách, a jak říká primář ochranného léčení Psychiatrické léčebny Bohnice Jiří Švarc, poslední dobou více než dřív. "V Psychiatrické léčebně Bohnice už nemáme mladého muže schizofrenika, který by neužíval návykové látky," upřesnil.

Podle Ivana Doudy z Drop Inu psychicky nemocní lidé většinou lékařskou pomoc vyhledají. Někteří z nich ovšem, pokud nejsou spokojení nebo jsou ve fázi, kdy si ještě chorobu nepřipouštějí, mají tendenci s drogami experimentovat. "Specializovaná zařízení asi musejí konstatovat přírůstek, protože drogová dostupnost je větší. Ta zřejmě vede k tomu, že experimentování je víc a malérů kolem toho bude také víc," řekl lékař.

Jaké drogy jsou u psychicky nemocných lidí takzvaně in? "Lidé s hyperkinetickou poruchou užívají psychostimulanci, čili pervitin. Je typické, že lidé z úzkostnými poruchami se léčí sedativními látkami, jako je alkohol nebo to může být heroin. Nejtypičtější je, že pacienti s psychotickým onemocněním užívají marihuanu," přiblížil Jiří Švarc.

Drogy přitom přinášejí víc škody než užitku. "Účinky jsou daleko méně předvídatelné a vypočitatelné, takže jsou drogově zranitelnější. Jsou problémoví také tím, že většina z nich posléze bere nějaké prášky na svoji chorobu, a když to zkombinují s drogou, riziko extrémně stoupá," vysvětlil Ivan Douda.

Mnohem komplikovanější je pak i případná léčba jejich závislosti. Jak ze začarovaného kruhu ven? "Je to prevence informací a výchovou. Základní prevence je tom, jak se k problému staví společnost. Teď bych mohl mluvit o hodnotách, rodině a celém komplexu věcí, které sice neodstraní experimentování s drogami, když se změní, ale sníží ho, nebo aspoň zmenší," říká Ivan Douda.

Podle Jiřího Švarce je také důležité apelovat na lidi, aby se k psychiatrovi nebáli jít: "Dosahujeme toho tím, že psychiatrii a psychiatrické diagnózy nestigmatizujeme, to znamená, že se o tom mluví, že se lidé nestydí jít k psychiatrovi. Také tím, že se dozvědí, že tyto poruchy jsou léčitelné."

Prevence je jistě dobrá věc. Odbourávání strachu nebo studu z návštěvy psychiatrie určitě také. Drogy tu ovšem jsou a asi i budou. Podle výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti jsou u nás nejužívanější a také nejdostupnější konopné drogy.

Jak říká vedoucí této organizace Viktor Mravčík, "populární" je u nás i pervitin. "Jsme jediná země, kde je více takzvaných problémových injekčních uživatelů pervitinu než uživatelů opiátů - heroinu. Pervitin je také drogou, která s sebou přináší při dlouhodobějším užívání značné riziko psychických komplikací," dodal Viktor Mravčík.

Drogová problematika stojí stamilióny

Vedoucí pro vědu a výzkum Centra adiktologie Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Tomáš Zábranský uvedl, že stejně jako jinde ve světě je v České republice mezi uživateli drog nejpopulárnější marihuana. "V tomto ohledu jsme na nelichotivé velmi vysoké příčce, co se týče dostupnosti této drogy, tedy počtu lidí, kteří s marihuanou experimentovali. O trochu lépe jsme na tom u těch, kteří marihuanu užívají pravidelně. Co nás od ostatního světa odděluje, je injekční, vysoce riziková droga pervitin nebo amfetamin," řekl lékař.

Na protidrogovou politiku v České republice putuje v současné době zhruba půl miliardy korun. "Pokud sečteme, kolik vydá společnost na řešení takzvané druhotné kriminality, které se dopouštějí problémoví uživatelé drog, a náklady na léčení, vyskočí to o dalších 200 až 300 miliónů. To je odhad," doplnil Tomáš Zábranský.

V loňském roce podle údajů Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti vzrostl počet odhalených výroben pervitinu, pěstíren konopí a zachycených rostlin konopí. "Pro policii to je asi úspěch, ale jestli je to celospolečenský úspěch... Jestli tam není nějaká lineární závislost, může to znamenat, že policie je efektivnější, to by bylo fajn, nebo že je více, než bývalo, vysoce komerčního pěstování marihuany a více velkovýroben pervitinu. To by byla špatná zpráva. Podle mě je to kombinace obou," dodal Tomáš Zábranský.

V pondělí 23. listopadu budeme zjišťovat, zda možné v Česku nelegálně obchodovat se štěňaty. Nalaďte si Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.