Nanovláknům se v Česku daří. Musíme se ale naučit nápady prodávat, říká ředitelka společnosti Nanopharma

Výroba nanovlákna

Nanotechnologie mají velkou budoucnost a české firmy rozhodně nestojí stranou. Společnost Nanopharma se podílela mimo jiné i na vývoji prvního umělého orgánu z nanovláken – umělého brzlíku. S reportérem Vojtěchem Kovalem si povídala její ředitelka Liliana Berezkinová.

Průmyslová výroba nanovláken v Česku navazuje podle ředitelky společnosti Nanopharma na dlouholetou tradici českého textilního průmyslu. Zprovoznění první průmyslové linky na výrobu nanovláken otevřelo dveře průmyslové výrobě a jednotlivým produktům.

Blíží se věk nanokosmetiky? Nanovlákna kyseliny hyaluronové mají na pleť blahodárné účinky

Nanovláknová struktura (ilustrační snímek)

Nanovlákna se už dnes běžně používají ve funkčních textiliích, v biomedicíně nebo třeba při ochraně ovzduší. A využívat by je mohly i kosmetické firmy. Reportér Vojtěch Koval se vydal do východních Čech zjistit jak.

„Kolem výzkumu na Technické univerzitě v Liberci se shlukovaly malé firmy, které začaly z nanovláknového poloproduktu vymýšlet nejrůznější finální výrobky a aplikace. Vznikl lavinový efekt a dnes jsou těchto firem u nás desítky,“ popisuje Liliana Berezkinová, jak došlo k tomu, že v České republice vznikl jakýsi nanotechnologický klastr. „Tato specializace nám dává obrovskou konkurenční výhodu,“ shrnuje ředitelka firmy Nanopharma.

Jenom nápad nestačí

Problém vzniká v tom, že vědci a výzkumníci často podceňují obchodní rozměr vývoje produktu a bohužel platí, že vyhrává ten, kdo umí prodávat, konstatuje Liliana Berezkinová. „Nápad samotný není samospásný. Potřebujeme v Česku vybudovat kvalitní infrastrukturu pro to, aby se technologie a myšlenky potkávaly i s dobrými exekutivními schopnostmi a s kapitálem,“ zdůrazňuje.

Ve kterých odvětvích vidí Liliana Berezkinová do budoucna největší potenciál nanovláken a v jaké podobě se s nimi budeme v příštích desetiletích běžně potkávat? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.