Nanovlákna se už dnes běžně používají ve funkčních textiliích, v biomedicíně nebo třeba při ochraně ovzduší. A využívat by je mohly i kosmetické firmy. Reportér Vojtěch Koval se vydal do východních Čech zjistit jak.
Seriál 100 let české vědy připomene významné české vynálezy a příběhy jejich tvůrců, kteří získali ocenění i ve světě. Víte, komu se říká valašský Edison nebo jak vznikl semtex?
„Na nanovlákna můžeme navázat aktivní látku, která se na navlhčené kůži okamžitě rozpustí. V tu chvíli má vysokou koncentraci hyaluronanu, který otevírá kanály ve stratum korneum a tlačí před sebou aktivní látky,“ popisuje ředitel společnosti Contipro Vladimír Velebný.
Contipro je jedním z největších světových výrobců kyseliny hyaluronové, která se běžně v kosmetice používá především k hydratování kůže. Nanovlákna z této kyseliny pak jde použít například v pleťových maskách.
Podle docenta Velebného může jít jak o klasické přípravky proti stárnutí, tak přípravky před nebo po opalování. „Mohou to být i přípravky proti polutantům, které jsou ve vzduchu, nebo pro ženy kuřačky. Kůže se mění už po jedné cigaretě a ty změny jsou podle našich zjištění dost významné,“ pokračuje.
Žena kuřačka si tak na noc nanese tuto pleťovou masku z nanovláken kyseliny hyaluronové a nechá ji působit. Látky, které se z ní uvolňují do kůže, mohou přispět k její regeneraci.
Vlastnosti nanovláken, které jsou pozitivní při využití v kosmetice, ale zároveň trochu stěžují jejich výrobu. Metr čtvereční vyrobený z nanovláken má hmotnost 5 gramů, takže se s textilií velmi těžko manipuluje. I slabý vítr ji okamžitě odvane. Navíc hyaluronan je velice citlivý na vlhko, takže není možné vzít látku jednoduše do ruky
Contipro proto vyvinulo vlastní automatizovanou technologii pro výrobu těchto nanovláken – 4SPIN. Představuje mi ji Kateřina Knotková. Společně se skrze plexisklo díváme do komory přístroje, na jejímž dně jsou malé trysky.
Samotná výroba vypadá, trochu jako když pavouk spřádá pavučinu. Z emitoru v komoře tryskají sotva viditelná vlákna, která se nabalují na rotující kolektor v horní části. Skrz výrobní linku prochází textilní pás, na který se vlákna nachytávají a který už i s nimi prochází skrz systém několika válců. Trochu to připomíná velkou rotační tiskárnu. Textil se pak namotá do velké role.
Lidem s poškozenou oční rohovkou by mohly v budoucnu pomoci kmenové buňky. Čeští vědci už unikátní metodu k záchraně zraku vyzkoušeli na zvířatech a teď chystají klinické testy na pacientech. Do kmenových buněk ale vkládají naději i pacienti s jinými zdravotními problémy. Podle některých odborníků se výsledky výzkumů zveřejňují dřív, než je prokázané, že léčba může být účinná.
Vzniká meziprodukt – textilní pláty o rozměru 120 krát 60 centimetrů, které se zpracovávají do dalších tvarů. Největší z nich měří zhruba 15 krát 10 centimetrů. Malé kousky textilie se připraví na velkoplošném plotru. Pak už je mechanická ruka balí, aby mohly putovat dál ke kosmetickým společnostem, které je dál zpracovávají podle vlastních potřeb.
Kromě využití v kosmetice pracuje Conrtipro i na verzi pro zdravotnictví. Takto vyrobená nanovlákna by mohla sloužit jako náplasti a bandáže, které by se po čase vstřebaly do kůže.
Hostem je Josef Novák, chemik, znalec historie a technologií kosmetiky. Od třinácti měl ve sklepě laboratoř a zná také historii vůní. Jaká byla jeho cesta ke kosmetice?
Když zmenšíme jejich průměr 100krát, tak získáme daný úsek 10 000krát lehčí. Ze stejného množství hmoty pak vyrobíme 10 tisíc vlákének. O čem je řeč? O nanovláknech...
