"Nájem ve věznicích"

26. březen 2002

Skoro nic není zadarmo a tedy ani nedobrovolný pobyt ve vězení. Všichni odsouzení musí platit vězeňské správě za každý den, který v nápravném zařízení stráví. Nájem ale zdaleka nepokrývá náklady státu na věznice. Každý vězeň bez rozdílu, a je jich u nás kolem dvaceti tisíc, musí zaplatit za každý den ve věznici čtyřicet pět korun. To ovšem nepokrývá ani desetinu nákladů vězeňské služby na jednoho odsouzeného.

Trtíková: Celkové náklady na jeden den a jednoho vězně se pohybují kolem pěti set korun.

Upřesňuje Jana Trtíková z tiskového oddělení Vězeňské služby. Zmíněnou částku platí vězni většinou z toho co vydělají.

Trtíková: Pokud pracuje, tak se náklady na úhradu srážejí z čisté odměny, kterou má za svoji práci, pokud dotyčný pobírá nějaký důchod a je mu zasílán do věznice, tak se náklady sráží z tohoto důchodu.

Za některé dny výkonu trestu ale odsouzení platit nemusí, například tehdy, když je nemocný.

Trtíková: Musí ale mít zdravotní pojištění, pokud je mu přerušen výkon trestu neplatí také, je-li na útěku, nebo je dočasně předán do ciziny.

Jestliže odsouzený neplatí, vzniká mu samozřejmě u Vězeňské služby dluh.

Trtíková: Podobu výkonu trestu nelze od vymáhání nákladů upustit a to ani v případě, že odsouzený je třeba práce neschopný ze zdravotních důvodů, nebo pro něho práce v daném čase a na daném místě není dostupná.

Vězeňské službě tedy nezbývá, než pohledávku poté, co odsouzený opustí věznici, vymáhat. To se ale příliš nedaří.

Trtíková: Za rok 2001 se to podařilo pouze u přibližně 3,1 procenta z celkového objemu pohledávek za propuštěnými vězni.

Kromě toho, po výkonu trestu už může vězeňská správa propuštěnému dluh prominout. Pokud si ovšem napíše žádost a doloží, že jeho příjmy dlouhodobě nedosahují ani životního minima.

autor: alh