Nadávali jim do Běločechů, teď mají v Rusku pomník

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V posledních letech se v Rusku daří obnovovat památníky padlým Čechoslovákům

Zavzpomínejme na ty, kteří se před devíti desítkami let významně zasloužili o vznik Československa, přestože 28. říjen roku 1918 strávili tisíce kilometrů od domova, až v Rusku. Stopy československých legionářů, které osud zavál až do bojů ruské občanské války, smazal čas a také sovětská propaganda, pro niž byli kvůli spolupráci s Bílou armádou nepřáteli. V posledních letech se v Rusku daří pomalu obnovovat památníky padlým Čechoslovákům. A s nimi se sem tam objevují i nové příběhy. Jeden z nich se našel v uralském Čeljabinsku.

„Můj dědeček byl Čech, jmenoval se Václav Schumann,“ říká 68letá Valerie Charitonovová před čerstvě odhaleným památníkem se jmény 262 legionářů, kteří před devadesáti lety zemřeli v Čeljabinsku a jeho okolí.

„V roce 1918 musel odjet a nechat tu moji babičku. Ta byla tehdy těhotná s druhým dítětem, mojí maminkou. Jiná volba tehdy nebyla. Zůstat by bylo nebezpečné, těhotná žena s ním odjet také nemohla. Dodnes nevíme, co se s ním stalo, jestli zemřel ve Vladivostoku na tyfus, nebo se dostal do Československa. Ztratili jsme všechny stopy, celá rodina se tím léta trápíme,“ říká Valerie. Pomník v Čeljabinsku pro ni představuje vzpomínku na všechny, kdo legionářskou anabází prošli a zanechali v Rusku svůj otisk.

Valerie Charitonovová, vnučka československého legionáře

Příběh legionářovy vnučky je jedním z mnoha, které zůstaly po armádě, jež v letech 1918–1920 čítala až 90 tisíc Čechoslováků. Legionáři byli v době občanské války jedním z nejsilnějších vojenských sborů v Rusku. Pod kontrolou drželi transsibiřskou magistrálu od Povolží až po sibiřský Irkutsk.

Říkali jim Běločeši

Většina z těch, jejichž život se s působením Čechoslováků protnul, později jakékoli spojení úzkostlivě tajila. Pro sovětský režim byli takzvaní Běločeši ideovým nepřítelem. Právě cizince stalinská propaganda vinila z rozpoutání občanské války.

„Jednou ke mně a k mojí mamince ve veřejných lázních nečekaně přiběhla nějaká žena s německým přízvukem a volala na maminku: ‚Zošo, ty jsi přeci utekla ve 44. roce s Němci!‘ Maminka se strašně vyděsila. Jejího prvního muže ve 37. roce za stalinských represí popravili. Ani mě nenechala s tou ženou promluvit. Třeba něco věděla. Dodnes myslím na to, jestli dědeček mohl zůstat naživu, třeba se snažil do Ruska dostat,“ říká Valerie Charitonovová.

Památní deska připomíná padlé legionáře v Rusku

„Období občanské války mnozí Rusové dodnes vnímají velmi jednobarevně,“ vysvětluje historik Jihouralské univerzity Jevgenij Volkov. To, že se stereotyp o „Běločeších“ dodnes drží v části ruské veřejnosti při životě, objasňuje především desetiletími nánosů sovětské propagandy.

„Právě proto je důležitý památník, jako je ten v Čeljabinsku. Lidi by měl podnítit k zamyšlení a zájmu o vlastní historii. Pomník legionářům do jisté míry obnovuje historickou pravdu a rozbíjí lživé mýty stalinské historie o dějinách československého legionářského sboru v Rusku,“ soudí historik.

Přestaňme žít nenávistí, vyzývá Ruska

„Kde můj dědeček skončil? Co se s ním stalo? Babička v obavách z trestu spálila všechny dokumenty. Moc toho nevíme. Jen to, že byl nevelkého vzrůstu, krásný, světlovlasý, zelenooký muzikant. Stejně i jeho kamarádi, kteří mu přišli zahrát na svatbu s mojí babičkou,“ říká viditelně dojatá Valerie Charitonovová.

Alexandr Kručinin, vedoucí vojenského klubu v Jekatěrinburku, v dobové legionářské uniformě

„Legionáři dovedli spoustu praktických věcí. Vybudovali tu pekárny, mlékárny, někteří tu měli rodiny. Nebyli to jen nějací přivandrovalci, byli to živí lidé s pohnutými osudy,“ upozorňuje. Dodává, že část vzpomínek na dědečka pro ni představuje právě nový památník.

„Historii změnit nelze, i když je možné dějiny interpretovat různě. S odstupem času a novými zkušenostmi by však všichni měli pochopit, že není možné žít nenávistí. Nelze nás už dál dělit na potomky rudých bolševiků a Bílé armády. Všichni v sobě máme obě strany a měli bychom se snažit uchovat vzpomínky na ty, které jsme často neměli šanci ani poznat,“ uzavírá Valerie Charitonovová.


Zvětšit mapu: v ruském Čeljabinsku byl odhalen památník československým legionářům

autor: lek
Spustit audio