Na slevách se dá vydělat i prodělat, zamýšlí se Pavel Maurer
Všichni se asi shodneme na tom, že s prosincem nám – jako obvykle – začíná klasická předvánoční nákupní horečka. Někdo ji miluje, jiný nesnáší a další úplně ignoruje. Každopádně se nacházíme v období neuvěřitelných nabídek, konzumního pozlátka, výhodných nákupů a zaručených vánočních slev na cokoli a v každém případě za úplně tu nejmenší cenu. Jak se v nich zorientovat?
Já bych se rád zaměřil na slevové podbízení v oblasti jídla, pití, sladkostí, cukroví a kaprů, čokoládových figurek a dalších delikates. Onehdy jsem proběhl jeden větší potravinový supermarket a narazil na neodolatelné nabídky: deset fondánových kolekcí na stromeček za cenu devíti, pak tam bylo k mání pět smažených kuřecích křidýlek za 25 korun, láhev zaručeně pravého vína z Bordeaux za 70 korun a pak ještě třeba zlevněné exotické ovoce zabalené tak zkušeně, že nevidíte na dno vaničky… překvapení bude až doma.
Prostě slevy se nedělají jen na svetříky, lyže, vánoční stromky nebo kapry, když už je nemůže nikdo prodat. Slevy se často dělají proto, že původní cena byla tak vyšponovaná, že konečná redukovaná cena ve skutečnosti žádnou slevou není.
Slevy nejsou zadarmo. 'Kvůli ceně se snižuje kvalita,' vysvětlují analytici
Akce na zlevněné výrobky nebo dokonce nabídky jedna plus jedna zdarma si musí obchodníci spočítat tak, aby ve výsledku o žádné peníze nepřišli. Slevové akce tak mají hlavně nalákat zákazníky. Nízkými cenami ale pak trpí výrobci nebo dodavatelé. I když podle Svazu obchodu a cestovního ruchu slevová mánie v Česku slábne, Češi zůstávají přeborníky v nakupování v akci v celé Evropě.
Ovšem, pozor, abych byl objektivní – uznávám, že slevy na potraviny a suroviny někdy mají své opodstatněné důvody. Když například někdo prodává „rybu v akci“ nebo „čočku za padesát procent původní ceny“, vidím v tom v zásadě tři hlavní důvody.
Za prvé: Jedná se o suroviny, které byly již od svého vzniku šizeny, kde to jen šlo. Ryba žila na nuzné farmě a krmili ji tím nejlacinějším granulátem. Čočka se pěstovala na poli 4. kategorie, špatně ji sklidili a skladovali na hranici únosnosti.
Za druhé: Ryba je docela kvalitní, ale je jich na trhu najednou moc, konkurence je silná a je třeba vést obchodní válku. Čočka je dobrá, ale lidé ji z nějakého důvodu nekupují a tak je nutné oživit trh.
A třetí důvod k nevídané slevě? Ryba už mele z posledního, a když ji obchodník okamžitě neprodá za jakoukoli cenu, může ji zítra vyhodit. Čočka se blíží k datu své expirace a v obchodě jsou pořád plné sklady – zlevňuje se tedy i velmi kvalitní zboží.
Tak to jsou podle mne hlavní důvody akčních potravinových slev. Jak vidíte, my zákazníci na tom můžeme prodělat, ale i vydělat. Každopádně, kupovat takto označené zboží znamená, že vždy vstupujeme do určitého rizika.
Nedá mi nevzpomenout slavnou hlášku z povídky Šimka a Grossmanna Návštěva Zoo, kdy učitel smlouvá s pokladníkem a říká mu ve své prostoduchosti: „Nechci slevu zadarmo!“ A naivně pak platí víc, než se po něm ve skutečnosti žádá. Na to nikdy nezapomeňte – vždy totiž dostanete jen něco za něco.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
