Na příměstském táboře Člověka v tísni se potkávají romské děti s majoritními. Jsme jako jedna rodina, říkají
Má komunita, mí lidé je název projektu organizace Člověk v tísni, který připravuje vzdělávací a volnočasové aktivity pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Kromě doučování je jeho součástí prázdninový příměstský tábor, který podporuje začlenění dětí do většinové společnosti.
„Letošního příměstského tábora se zúčastnilo 15 dětí, které s námi už dlouhodobě spolupracují, tzn., dochází pravidelně do našeho klubu. Dále tu byly děti z další služby, u kterých probíhá individuální doučování. Děti pochází většinou z pražského Smíchova. Všechny mají rodiče, není tu žádné z dětského domova. Jejich rodiny s námi spolupracují a myslím si, že máme docela vřelé vztahy,” říká pracovnice podpory Jiřina Turjánská, která dodává, že s rodiči dětí organizace spolupracuje dlouhodobě. V současné době se povedlo několik rodin přestěhovat z nevyhovujících ubytoven do sociálních bytů.
„Většina rodin nově získala sociální byty, doteď spousta dětí bydlela na ubytovnách různě po Praze. Mluví o tom, že mají svoje vlastní pokoje a na některých je hodně vidět, že se situace zklidnila."
Během příměstského tábora děti poprvé navštívily Muzeum romské kultury v Brně. Zhlédly výstavu o romských hudebnících a prošly si expozici o dějinách Romů.
„Navštívili jsme zábavní park pro rodiče s dětmi – trampolíny, lanové centrum, atd. Zašli jsme do komunitního centra Na Plechárně, kde se učily jezdit na skejtu. Dále máme za sebou návštěvu Muzea romské kultury v Brně, kde proběhlo autorské čtení dvou romských spisovatelek. Děti byly nadšené příběhy „o mulech“, což jsou duše zemřelých. Navíc byly některé překvapené, netušily, že se v romštině píše nebo vůbec vydává nějaká literatura.”
Turjanská přiznává, že děti se občas potýkají s nepochopením nebo předsudky ze strany většinové společnosti.
„Zrovna v pondělí jsme měli takovou nepříjemnou situaci, v zábavním parku. Pánovi se nelíbilo, že naše děti skáčou s ostatními na nafukovací trampolíně. Často na to s dětmi narážíme. Děti sami jsou bezradné, neví, co dělají tak špatného, když se chovají stejně jako ostatní. Ale často na ně cizí lidé křičí. Snažíme se to trochu zmírnit, vysvětlujeme jim, že je to člověk od člověka.”
Společně proti rasismu
Jedním z účastníků je i třináctiletý Marlon, který na příměstský tábor jezdí pravidelně:
„Jezdil sem i můj brácha, kterému je teď 25 let. Teď jsem tu sám, ale s ostatními jsme jako rodina, třeba tady s Davidem.”
Marlon si pochvaluje, že děti na táboře nejsou pouze romské:
„Určitě je to lepší, protože se naučíme, jak zabráníme rasismu.”
A jak si myslíš, že mu zabráníš?
„Budujeme lepší vztahy, užíváme si to tu spolu.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
