Na poslední cestě Václava Havla doprovodí Dvořákovo Requiem
Jednou z těch osobností, které české umělce proslavily ve světě, byl i hudební skladatel Antonín Dvořák. Jeho hudba se dnes vrátí do pražské katedrály sv. Víta. V poledne se rozezní Dvořákovo Requiem na zádušní mši za zesnulého prezidenta Václava Havla.
Requiem aeternam dona eis, Domine. Et lux perpetua luceat eis. V překladu: Odpočinutí věčné dejž jim Pane a světlo věčné ať jim svítí, tato slova zhudebnil a proměnil v doslova geniální dílo český skladatel Antonín Dvořák.
„Jedna z největších duchovních skladeb byla inspirována poměrně pragmatickou záležitostí, a to objednávkou z festivalu v Birminghamu v Anglii. Dvořákova obrovská duchovní díla tam byla velmi populární a právě Anglie si žádala další. Nicméně myslím si, že Dvořák se nacházel i v takové životní situaci a rozpoložení, že mu volby tématu byla velice blízká,“ říká Eva Velická, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka v Praze.
Úzkost se ve skladbě střídá s nadějí. Celou skladbu pak spojuje jednoduché, ale velmi působivé téma.
„Hned na úvod právě zaznívá celé to téma, takové to velice úzké, stísněné téma, které vlastně používá během celé skladby, ale nikdy ta úzkost zcela nepřeváží. Je tam vždycky taková naděje, což je pro Dvořáka typické,“ přibližuje Velická.
Dvořák rozdělil své Requiem do dvou velkých celků. První vrcholí známou částí s názvem Diaes Irae, částí o božím hněvu. Nejdříve člověka vyděsí, protože má strach ze smrti, z toho, co přijde, z hněvu božího. Náhle se od sólových hlasů - od basu a tenoru - dovídáme, že člověka čeká spravedlivý soud.
Druhá část je klidnější, se základními třemi textovými částmi - Offertorium, Sanctus, tedy Svatý, a Agnus Dei, nebo-li beránku boží, kterým tato rozsáhlá skladba končí.
Eva Velická připomíná, že Dvořákovo Requiem je skladbou velice náročnou na provedení. „Obsazení je pro čtyři sólisty, pro smíšený sbor a velký orchestr plus samozřejmě tam jsou i varhany, v některých vypjatých částech, v Diaes Irae,“ dodává.
Proto už samotné obsazení skladbu a její provozování podle Velické trošku omezuje. „Skladba bývá provozována někdy koncertně, někdy při smutných příležitostech, kdy slouží jako zádušní mše,“ popisuje Velická.
Vůbec poprvé Dvořákovo Requiem doprovodilo na poslední cestě svého autora - Antonína Dvořáka. Dnes po 107 letech se za zvuku Dvořákova Requiem naposledy rozloučíme s jiným českým velikánem, Václavem Havlem.
