Na pohádkách se herec naučí všechno. Obzvlášť na těch rozhlasových, říká herec Jiří Langmajer

Svou první rozhlasovou hru natočil, když mu bylo pouhých 17 let. A jak dnes vzpomíná, byla to velká herecká škola. „Potkával jsem se s lidmi, jako je pan Adamíra nebo režisér Weinlich. A mohl jsem od nich odkoukat, jak se to dělá. Navíc rádio, to je pěkná, čistá práce,“ shrnuje.

Pohádky nemůžete zahrát na levou. Jsou pro děti, musí být pravdivé.

Na pohádkách (u kterých začínal) se prý navíc člověk naučí všechno. Obzvlášť pokud jde o ty rozhlasové. „Pohádky nemůžete zahrát na levou. Jsou pro děti, musí být pravdivé,“ vysvětluje Jiří Langmajer. 

Nezapomenutelný Cyrano

Jedním z jeho velkých rozhlasových majstrštyků je role Cyrana v rozhlasové hře z roku 2015. „Jsem šťastný, že jsem ho mohl hrát právě v rádiu, ne na jevišti. Na jevišti musíte nějak vypadat, chovat se, jednat… kdežto v rádiu se můžete plně soustředit čistě na emoci, prožitek a krásný text,“ říká Jiří Langmajer.

Rozhlasový Cyrano je přitom v podání Jiřího Langmajera ještě mladší, dynamičtější a upovídanější než obvykle. Pro herce určitě nic jednoduchého, pro posluchače ale bezesporu jde o výjimečný zážitek. „Točili jsme to v srpnu, celkem 14 dnů. Připravoval jsem se na roli ale čtvrt roku,“ připomíná herec.

„Už s Karlem Weinlichem jsem se naučil pracovat s textem, poslouchat režiséra a dělat si poznámky. Právě to mi pomáhá během celého mého hereckého života. Jsem totiž schopen poslouchat, jak režisér o roli mluví, mé poznámky mi pak při interpretaci velmi pomáhají,“ popisuje Jiří Langmajer.

Jiří Langmajer při natáčení Cyrana z Bergeracu|foto: Tomáš Vodňanský