Na bezpečný porod v některých zemích stačí 800 korun, vybízí Pánek. Startuje projekt Skutečný dárek

Včera vyšla zpráva, že lidé, firmy, nadace věnovali loni na dobročinné účely 15,5 miliardy korun, což bylo o tři miliardy korun více než v předchozím roce. V době vysoké inflace, zdražování energií to je pozoruhodné…

Čtěte také

iROZHLAS

‚Chtěla jsem se oběsit.‘ Irena se dostala do dluhů i z vlastní hlouposti, pomohla jí poradna Člověka v tísni

Je to skvělá zpráva o tom, že spoustě lidem nejsou věci jedno. Když lidé v Česku věří tomu, že je to potřeba a že to má smysl, jsou velmi štědří. Kdybychom to spočítali na hlavu a použili k tomu ještě nějaký koeficient ekonomické úrovně života, tak se zařadíme určitě do první desítky nejštědřejších společností v Evropě.

Češi jsou štědří ad hoc, když se něco děje, ale pravidelné dárcovství, které je páteří dobročinnosti třeba ve Skandinávii, to u nás není tak rozvinuté?

Mění se to, pravidelných přispěvatelek a přispěvatelů je každý rok víc a víc, myslím, že mezi největší příjemce pravidelných příspěvků patří třeba Dobrý anděl. I u nás v Člověku tísni to tak je, Klub přátel Člověka v tísni má každý rok více členek a členů. Ale je pravda, že ve srovnání třeba se Skandinávií nebo Irskem pravidelné dárcovství pořád není tak rozšířené.

Je tam určitě prostor, to ad hoc funguje možná trochu víc emočně spojené s katastrofou, podívejme se na tornádo, kdy se vybralo 800 milionů korun, podívejme se na Ukrajinu, jenom Člověku v tísni lidé a firmy svěřili téměř dvě a půl miliardy, což bylo a je skvělé, zároveň je to obrovský závazek. Prostor pro to rozhodnout se – mám rodinný rozpočet 40,50, 60 tisíc, budu věnovat měsíčně 200, 400, 600 korun na něco, co si vyberu – tak ten tam určitě je.

Startuje další ročník charitativního e-shopu Skutečný dárek. Co to přesně je?

Je to dárkový certifikát, který je možný si vybrat podle toho, co je člověku blízké. Jedna z věcí, která mě vždy fascinovala, je dárkový certifikát Bezpečný porod, na který v rozvojových zemích stačí 800 korun. Ty zajistí sterilizování nástrojů, přítomnost doktora a alespoň nějakou asistenci, bez toho je ve větším ohrožení rodička i dítě.

Ale je to třeba certifikát Dívčí síla, jehož výtěžek putuje na podporu žen a dívek v zemích, kde na růžích nemají ustláno, je to třeba první knížka v Česku pro děti ze sociálně vyloučených rodin, kde žádnou knížku často nemají, je to pomoc Ukrajině. A pak to jsou tradiční certifikáty, hodně populární je třeba Záchod. To už říkal Gándhí, že záchod je jeden z největších příspěvků rozvoji lidstva, protože tam, kde je lepší hygiena, tak je menší nemocnost a lidé mají více sil a více toho dokážou.

Chceme, aby stát dobře fungoval, proto někdy strkáme nos do něčeho, co část politiků považuje za strkání nosu do politiky, ale ona je to spíš správa věcí veřejných
Šimon Pánek

 Pak je tam také klima…

Je tam klima pro lidi, kteří cítí ohrožení klimatické stability zeměkoule, všichni to trochu vidíme v tornádech, záplavách, tsunami, požárech, povodních nebo suchu. Klima je strašlivě rozkolísané, otepluje se.

Tak to je certifikát, který nám umožní například vysazovat stromy v zemích, kde probíhá velké odlesnění, v zemích subsaharské Afriky, kde zemědělci a vesničané ztrácejí zemědělskou půdu, nebo přispěje na obnovitelné energetické zdroje, které leckde budujeme a které nejsou napojeny na rozvodné sítě, ať už je to místní solární elektrárna, která zásobuje školu, zdravotní středisko a pár rodin ve vesnici.

Čtěte také

Šimon Pánek: Pomoc české veřejnosti Ukrajině byla fenomenální. Bohužel to nekončí. A i obnova země potrvá roky

Nebo vysloveně rodinné, farmářské malé bioplynové stanice, je to spíše stanička, která se zakope a stačí mít dvě krávy, rostlinný odpad a správně technologicky to denně obsluhovat, což trvá 15 minut. A ta rodina má na svícení a na vaření.

Nevládní organizace nemají ve všech státech na růžích ustláno, i z úst českých politiků slyšíme něco o politických neziskovkách. Jak to působí na tebe, který se v tomto oboru pohybuje už pár desítek let?

Je pravda, že neziskové organizace získaly takovou nálepku části politiků zejména v období minulých prezidentů. Používali neziskovky stejně jako Brusel, novináře, podnikatele nebo pak třeba i vědce nebo Romy jako nějaký kanál, na kterém se snažili vysvětlit, proč nějaké věci jsou ve společnosti blbě – za to můžou ty neziskovky, Brusel, cizinci, novináři. Ve skutečnosti je to tak, že za správu státu jsou zodpovědní politici, ale neznám politika, který by vystoupil a řekl – hele, podělali jsme to.

Proč někteří politici útočí na neziskovky? A co chystá příští rok Šimon Pánek s Martinem Mejstříkem? Poslechněte si celý rozhovor.