Myšpulín měl být původně Einstein, říká autor legendárního Čtyřlístku. Oblíbený komiks slaví 50. narozeniny

3. duben 2019

Zřejmě byste to do nich neřekli, ale je to tak. Oblíbená čtyřka Fifinka, Pinďa, Myšpulín a Bobík už má na krku celých pět křížků. Letos v květnu oslaví tenhle nejdéle vydávaný český komiks 50. narozeniny.

Jako první se tehdy, před 50 lety, v hlavě kreslíře Jaroslava Němečka a jeho ženy Lucie zrodila Fifinka. Následoval Bobík, Pinďa… a pak to začalo být komplikované. „Měli jsme nakresleno několik čarodějnických figur,“ vzpomíná Jaroslav Němeček. „Potřebovali jsme do party dostat něco nadpřirozeného. Tak jsme vymysleli postavu Einsteina, a protože jméno Einstein jsme mu samozřejmě dát nemohli, dostal jméno Myšpulín.“

02506025.jpeg

Už v prvním čísle Čtyřlístku se objevil i úhlavní padouch celé čtyřky – Zádrhel. „Je potřeba nejen nebe, ale i peklo,“ vysvětluje Jaroslav Němeček v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Kniha a film

Na Čtyřlístku vyrostlo hned několik generací Čechů. Důvod k oslavě tak letos v květnu, tedy 50 let po vydání prvního dílu, rozhodně bude. Jaroslav Němeček mimo jiné plánuje vydat velkou knihu o Čtyřlístku, ve které se objeví i dosud nikdy nepublikované kresby. 

„Docent Kořínek, který dává knihu dohromady, mě opravdu překvapil. Šel hlavně po neznámých věcech, kterým říká špeky – a sám jsem překvapený, kolik jich našel. Půjde ale o knihu, která bude mapovat celých 50 let komiksu, nepůjde tedy jen o Čtyřlístek.“

K 50. narozeninám vyjde i film. Do kin vstupuje 4. dubna a jmenuje se Velké dobrodružství Čtyřlístku. Jde o pět kratších příběhů v jediném filmu. „Nevěděli jsme, že budeme dělat celovečerní film. Nejprve jsme udělali jeden krátkometrážní příběh, a když jsme viděli, že se povedl, udělali jsme další.“

autoři: Lucie Výborná , als

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.