Muzeum historie v Kanadě přiznává roli i původním obyvatelům. Jejich totemy překvapují svou výškou
Kanadské muzeum historie se pyšní největší světovou sbírkou totemů v zastřešeném prostoru. Muzeum připomíná celou historii země, a přestože ji ještě donedávna představovalo z pohledu evropských dobyvatelů, pak se rozhodlo to napravit a vzít větší ohled na původní obyvatele. A k těm totemy prostě patří. Průvodce Jean-Luc Dubois proto zahájil svůj výklad v prostoru, kde musíte pořádně zaklonit hlavy.
„Potřebovali jsme místo s vysokým stropem, abychom měli totemy kam umístit. Pokud byste jich chtěla vidět víc a v přírodě, musíte si zajet do Vancouveru, na západní pobřeží,“ říká průvodce.
Symbol původních obyvatel
„Od podlahy po střechu je to sedmnáct metrů. Nejvyšší totem má asi tak patnáct, některé pak devět a jiné šest metrů. Ve volné přírodě můžete vidět ale i šedesátimetrové totemy. Ty jsou z jednoho kusu dřeva, kmene vzácného červeného cedru,“ popisuje dále.Ten ale podle Jeana-Luca roste jen na západě, v Britské Kolumbii. Tady v Ottawě ho nenajdeme.
„Uvědomte si, že dodnes v Kanadě žije mnoho potomků původního obyvatelstva. I proto je tady tolik různých řečí a výrazových prostředků. Ty jsou i zobrazené na totemech. Napočítali jsme jedenáct jazykových rodin a až třiapadesát řečí původního obyvatelstva, kterými se navíc lidé stále dorozumívají.“
Ottawa se jako hlavní město rozprostírá hned ve dvou provinciích – Québeku a Ontariu. Budova muzea je v té frankofonní části. „Nacházíme se na území, které obývaly Anishinabé. Tito lidé žili a přemísťovali se v celé oblasti dnešní Ottawy. Když se budova začala v osmdesátých letech minulého století stavět, našli se tady ruiny a vykopávky staré až pět a půl tisíce let,“ neskrývá fascinaci Jean-Luc.
Pět tisíc let příběhů
Zaměření původního muzea bylo tak dvojí – geografické a antropologické. A právě té druhé části se věnuje interaktivní expozice v dnešním muzeu.
Přesouváme se o dvě patra výš. Tady můžeme vidět Kanadu současnosti. Nebo spíš tu, která se formovala za posledních sto let. Nejprve mi Jean-Luc hrdě ukazuje vlajku, kterou si Kanada zvolila v roce 1965.
Nejmarkantnější je samozřejmě historie provincie Québec. Jean-Luc mě zkouší, zda poznám, o koho se jedná na videu. Ano, slavné prohlášení generála De Gaula: Ať žije svobodný Québec!
Slavný rozvod
„To byl skandál. Lidé se ptali, jak si to mohl dovolit. Ale troufalost byla na místě. Ve společnosti se něco hnulo. A vše vyvrcholilo v naše slavné rozvodové referendum v roce 1980. Které dopadlo, jak jistě víte, zachováním a státní suverenitou. Québečané řekli z šedesáti procent ne separaci,“ barvitě popisuje tehdejší atmosféru jedné z nejdůležitějších událostí Kanady můj průvodce Jean-Luc.
A zakončuje prohlídku v Kanadském muzeu historie. I taková událost nastartovala společenské debaty. I to podle něj dělá z Kanady jednu z nejliberálnějších zemí.
Související
-
Na svahy hornorakouských Alp se vrací potomci původních obyvatel
Sieglinde a Rainer žijí na horských pastvinách ve starých chalupách obklopeni přírodou. Vaří jen z lokálních produktů, starají se o zvířata a živí je turistický ruch.
-
Nejmladší stát v Evropě je na svou historii pyšný. V národním muzeu vystavuje i zbraně partyzánů
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku teprve před 11 lety, ale o své historické dědictví velmi dbá. Do kosovského národního muzea se zašel podívat Pavel Novák.