Muslimové a alkohol? Proč ne! Kosovští Albánci pěstují víno už po staletí
Víno jen z rukou muslima. I tohle heslo by – s trochou nadsázky – mohla razit vinná stezka v Kosovu, která se vine mezi kopci u města Rahovec. Tamní obyvatelé, kosovští Albánci, kteří do jednoho vyznávají Alláha, pěstují vinnou révu už po staletí a víno pak nejen společně vychutnávají, ale nabízejí ho zákazníkům a turistům v tradičních vinných domech.
Někdy živá, jindy linoucí se z reproduktorů – tradiční albánská hudba však nikdy nesmí chybět v žádné z vinoték u města Rahovec. Vždy navodí tu pravou atmosféru při koštování lahodného moku.
„Víno té nejvyšší kvality, které tu děláme, je především Chardonnay a Riesling, z červených pak Cabernet Sauvignon, Pinot Noir a Merlot,“ vypočítává Hamëz Rama, šéf sdružení dvanácti vinařství zvaného Enologjia.
„Vinařská tradice v Rahoveckém regionu sahá až do dob Římské říše, pěstovalo se tu tedy už před dvěma tisíci lety a potvrzují to i mnohé archeologické nálezy,“ dodává pan Rama.
Kosovská vína jsou prý tak akorát
Povídáme si ve vinotéce, patrovém kamenném domku obloženém dřevem, který stojí jen několik set metrů za městem Rahovac, uprostřed vinic táhnoucích se až za obzor. Vnitřní stěny jsou z červených cihel a také ze dřeva, člověk se tak cítí téměř jako v domácím prostředí. Navíc díky krbovým kamnům se tu degustace konají i v chladných zimních měsících nebo jako třeba nyní, když venku panuje to pravé aprílové počasí.
Dřevo praská a můj hostitel právě otevřel láhev s vinětou, na které je zobrazen starý muž, Albánec v typické čapce zvané plis na hlavě a s nápisem Daka.
„Víno charakterizuje už jeho vzhled, pak samozřejmě vůně a nakonec i samotná chuť. Ta naše jsou svěží, s dobře vyváženou kyselinkou, a to díky zdejší půdě a slunci, které tu svítí 270 dnů v roce. Víte, třeba v Makedonii mají hrozny příliš cukru, v Srbsku jsou zase kyselejší. To kosovská vína jsou prostě tak akorát,“ přesvědčuje mne Hamëz Rama.
Chceme přijít s něčím novým, prozrazuje zdejší producent
Pravdou ovšem je, že kosovská vína patnáct let po válce už pomalu, ale jistě nacházejí cestu na zahraniční trhy, včetně amerického nebo třeba britského. Místní producenti pěstující révu na vinicích o rozloze 3300 hektarů se navíc netají smělým plánem vybudovat z Rahovce balkánské Napa Valley.
„V budoucnu bychom chtěli produkovat nějaké unikátní víno se zcela novým názvem. Máme typické zdejší odrůdy vranc a prokup, ale chceme přijít s něčím novým, tak uvidíme,“ prozrazuje, zatímco pozvedává další číši. Cinkot skleniček se mísí se vzdáleným voláním muezzina.
Spotřeba vína v Kosovu stoupá
Úzké, vysoké minarety jsou v okolí Rahovce všudypřítomné, stejně jako vinice, což mnohým může připadat přinejmenším zvláštní. Kosovští Albánci se však sami označují za „umírněné muslimy“ a zároveň říkají, že v Koránu přeci žádný zákaz pití alkoholu není.
V jedné ze súr se sice píše o tom, že v pití vína je hřích i užitek, avšak hřích že je větší, v jiné zase, že v rajské zahradě jsou řeky s vodou, jež nezahnívá, a řeky mléka, jehož chuť je neměnná, a řeky vína, jež rozkoší je pijícím. V každém případě v Kosovu se vinařství daří a vedle tradiční pálenky-rakije roste i spotřeba vína.
„Průměrná spotřeba na člověka v Kosovu donedávna činila jeden litr vína ročně, jinými slovy že místní vypijí dva milióny litrů vína za rok. Toto číslo ale postupně roste,“ podotýká Hamëz Rama.
K oblibě vinného moku v Kosovu přispívá i nově zavedená tradice v podobě festivalu vína, který se v Rahovci pořádá každý rok od 7. do 9. září. A jako první ho oficiálně otevírá prezident země, který symbolicky sklidí první trs hroznů. A pak vypukne v ulicích tohoto starobylého města velká veselice, kde zejména víno teče proudem.
