Moře křivd se nezmenšuje, v posledních letech spíše naopak, obává se režisérka Agnieszka Holland

23. březen 2017

Film Přes kosti mrtvých ve čtvrtek zahájí filmový festival Febiofest. Na základě románu Olgy Tokarczukové popisuje život v Klotsku, zapomenutém koutě Polska. „Politický kontext se změnil, než Olga román dopsala,“ říká slavná řežisérka Agnieszka Holland.

Hlavní hrdinka je žena stejné generace jako filmařka. Žena, která je vzdělaná, po odchodu na důchod se zabývá přírodou, je trochu pošetilá, trochu excentrická a radikální.

Ženy jsou podle Agniezsky Holland stále méněcenné a s přibývajícím věkem podle ní postupně ztrácejí jakoukoliv vážnost ve společnosti, která na ně hledí velmi nadřazeně. „Nikdo je neposlouchá, nikdo si jich nevšímá. Bláznivost je u hlavní hrdinky výkřik bezmoci,“ říká režisérka.


Jsem nepřítel toho, co dělají. Označovat nový režim v Polsku Dobrá změna je asi tak pravdivé, jako když se přední sovětské noviny jmenovaly Pravda.Agniseszka Holland

Podle režisérky je nespokojenost vidět i v Polsku na Dobré změně. Vznikla občanská iniciativa Výbor na obranu demokracie (polsky Komitet Obrony Demokracji, zkráceně KOD, poz. red.). „Většina členů jsou ženy mezi padesátkou a šedesátkou. Pochodují, nesouhlasí s Dobrou změnou. I v Los Angeles na demostraci proti Trumpovi byly skoro z poloviny starší ženy.“

„Ženy mé generace, které začínaly dospívat ke společenskému životu v osmašedesátém, věří, že se svět může měnit k lepšímu, že tolerance, spravedlnost a lidská práva se budou rozvíjet.“ Moře křivd se podle Agnieszky Holland nezmenšuje, v posledních letech spíše naopak. „V ženách mé generace to budí nesouhlas.“

Jako žena, emigrantka nebo režisérka je i Agnieszka Holland celý život v menšině. Podle ní si vytváříme neustále nové předsudky. Při castingu na film říkala každá druhá herečka „Dušejko, (hlavní postava - pozn. red.) to jsem já.“

Film Přes kosti mrtvých otevírá letošní festival Febiofest. Zahajovat podobnou přehlídku je už pro Agnieszku Holland tak trochu rutinní záležitostí, ale přitom je to pokaždé jiné. „Jiný film, jiné přijetí v každé zemi, dokoce i v každém měste je jiné,“ dodává režisérka.


Někdy přicházím jen nakonec filmu, abych viděla atmosféru v sále.Agnieszka Holland

Snímek, vypráví příběh postarší ženy, která žije na samotě v polsko-českém pohraničí. Bývalá stavební inženýrka si přivydělává výukou angličtiny v nedaleké škole, její hlavní vášní je ale astrologie a především příroda a zvířata. Silné přesvědčení o tom, jak by se k nim lidé měli chovat, svérázná postava, kterou ztvárnila Agnieszka Mandatová, neváhá dát najevo, ať už proti ní stojí místní policisté, podnikatelé nebo politici.

"Je to mix prazvláštního detektivního příběhu, napínavého ekologického thrilleru a feministické pohádky. Na představení Agnieszky Mandatové se prostě nedá vynadívat," je přesvědčena Anke Westphalová z listu Berliner Zeitung.

autoři: lvb , jaw | zdroj: ČTK
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.