Moravský rodák vytyčil jednu z nejrušnějších hranic 20. století
Izraelsko-egyptská hranice je místem, kde se v poslední době odehrávají napjaté střety. V oblasti hranic se nedá hovořit o klidném sousedství. Tuto hranici si přitom nevytyčil ani jeden z dnešních států. Byla vytyčena ještě před první světovou válkou a její autorství je připisováno českému orientalistovi Aloisovi Musilovi, rodákovi z jižní Moravy. Ten se na Blízký východ vrátil ještě jednou – jako rozvědčík ve službách Rakouska-Uherska.
Tomu, jakou roli sehráli čeští vojáci, kteří za první světové války bojovali v rakousko-uherských uniformách na Blízkém východě, jsme se už věnovali. Po jejich stopách se dostaneme až na izraelsko-egyptskou hranici, kde už před 95 lety zuřily těžké boje. Byli u toho i čeští dělostřelci. Věděli i oni o skutečnosti, že se na vytyčení této hranice podílel jistý světoznámý Moravan?
„Vyjedeme nahoru, tam bude lepší výhled. Odtud je všechno vidět jako na dlani. Tamhle to jsou antény izraelské armády. Je to přímo na hranici. Další věž už je v Egyptě. Linie vede až k další anténě. Takhle už si ji vytyčili Turci a Britové, když vládli v Egyptě. Teď jsme asi dva a půl kilometru od hranice,“ vysvětluje mi izraelský průvodce Uri, když se pohybujeme na planině kolem izraelsko-egyptské hranice.
Dnes se o této hranici mluví prakticky denně v hlavních metropolích světa. Vztahy mezi Egyptem a Izraelem teď nejsou nejlepší a tato linie byla už několikrát svědkem krvavých incidentů.
Vytyčit hranici dostal Musil za úkol od Britů
Málo se však ví, že na vytyčení hranice se v roce 1906 podílel rodák z moravského Rychtářova Alois Musil. Roli tohoto orientalisty přibližuje Martina Veselá z Akademické společnosti Aloise Musila.
„Byl požádán britskou stranou o podklady vztahující se k Sinajskému poloostrovu, protože britská strana v té době řešila problém linie mezi Osmanskou říší a Egyptem,“ říká.
Musil tento kraj mapoval už od svých studií v Jeruzalémě na konci 19. století. Požadované materiály britské koruně dodal. Ty pak posloužily k vyměření hranice mezi tehdejší Osmanskou říší a Egyptem.
„Musil nakonec – nevíme jestli z vlastní iniciativy, ale pravděpodobně ano – zaslal stejné materiály, dokumentaci, mapy a podklady k této oblasti zároveň Osmanské říši. Argumentoval tím, že na jejich území pátral a vlastně mu byla vydávána povolení v době jeho vědeckých výprav,“ přibližuje badatelka Martina Veselá.
O 10 let později se Musil do Orientu vrátil jako rozvědčík
Když se přesuneme z roku 1906 o nějakých deset let dopředu, ocitáme se uprostřed první světové války, která velmi krutě zasáhla také Orient. Vídeň tehdy poslala tisíce svých vojáků, kteří měli pomoci osmanskému sultánovi v boji proti Britům.
Veliká válka, jak upozorňuje Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu, přinesla odborně zdatnému Musilovi další příležitost, jak zasáhnout do chodu dějin: „V době bývalé monarchie byli vysláni konkrétní jedinci, kteří měli za úkol nejen bojová střetnutí a účast v nich. Můžeme samozřejmě jmenovat Aloise Musila, který dostal vysokou šarži a hlavně působil ve prospěch rakousko-uherské strany jako informátor, čili v tajných službách.“
Zobrazit hranici mezi Egyptem a Izraelem na větší mapě
