Mnoho vědců nespolupracuje s firmami. Mohou přitom pomoci ekonomickému růstu státu, říká Langšádlová

Posílení orientace byznysu na výzkum, zlepšení pozice výzkumných organizací, transparentní legislativní rámec nebo cílená a efektivní podpora z veřejných peněz jsou podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) pilíře reformy transferu znalostí. Představila je na čtvrteční konferenci v Praze. „Cílem je více zhodnocovat výsledky našich vědců,“ uvedla Langšádlová ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Ve čtvrtek jste s premiérem Petrem Fialou představili opatření pro přenos vědeckých poznatků do praxe. Co je cílem této reformy?

Cílem je více zhodnocovat výsledky našich vědců. Je tady totiž velký potenciál, aby více přispívali k hospodářskému růstu a k tvorbě veřejných politik. Reformu jsme připravovali se zástupci akademického prostředí, s lidmi z byznysu, z venture kapitálu, z inovačních center a z krajů.

Reforma transferu by také měla výrazně přispět k lepší tvorbě veřejných politik, protože i tam je spousta výsledků našich vědců, které by se měly využívat. Inspirovala jsem se na mnoha pracovištích v zahraničích – navštívila jsem univerzity v Izraeli, ve Spojených státech – a na základě poznatků a dobré praxe ze zahraničí jsem reformu připravila.

Čtěte také

Reforma se zaměřuje na posílení nabídky ze strany výzkumu i poptávky ze strany podniků nebo ze strany státních zprávy. Jak konkrétně chcete ty sféry účinněji propojit?

Část toho můžeme ovlivnit přímo zákonem, metodikou, ale je to i o změně kultury. Proto včerejší akce byla i o tom, že se vzájemně slyšeli jednotliví aktéři, sdíleli své pohledy ale zkušenosti i z hlediska bariér, které oni vnímají, protože to vždycky není jenom o změně zákona, ale i o porozumění dvou vlastně světů, které u nás nespolupracují.

Upozorňujete, že se nám vědu příliš nedaří přenášet do ekonomické a společenské hodnoty a že tady vzniká v porovnání s jinými vyspělými zeměmi zlomek firem založených na vědeckém poznání. Proč to tak je?

Protože ve srovnání se zahraničním velká část vědců nemá tak velkou zkušenost se spoluprací s firmami. Je to možná i otázka podpory podnikavosti v České republice už na úrovni středních a vysokých škol. Je to možná i ještě ta tíha, že tu bylo svobodné podnikání přerušeno a za těch 30 let se nám to všechno nepodařilo dohnat.

Je to i tím, jaký máme systém školství, kde se za chybu trestá, protože jít do podnikání v oblasti aplikace výsledků výzkumu je riziko. Zejména u průlomových nových věcí.

Klíčová část reformy se soustředí na posun myšlenkového nastavení aktérů v celém systému a na propojení částí akademického světa, byznysu, základní správy finančního sektoru. Jak toho chcete dosáhnout?

Právě podobnými akcemi a změnou systému. Postupnými kroky posilovat vůli ke spolupráci. Myslím, že máme spoustu dobrých praxí a abychom byli fér, tak mnoho vysokých škol a i ústavy Akademie věd spolupracují s firmami.

Čtěte také

Není to také změna ze dne na den. Je to celá škála impulzů pro to, abychom s odstupem po několika letech řekli, že máme víc konkrétních výsledků, dotahujeme výzkum do reálných řešení, je tady víc firem, které se nebojí do rizika spojeného s podnikáním ve spolupráci s akademickým prostředím a daří se nám stavět ekonomiku na výzkumu.

V letě jste narazila s návrhem novely zákona o veřejných výzkumných institucích, dokonce proti němu vznikla petice a kritizovali ho i koaliční poslanci. Tentokrát máte vše lépe připravené a prodiskutované?

Zákon o veřejných výzkumných institucích, který se stal součástí konsolidačního balíčku, byl napsán legislativní radou vlády po dohodě všech členů – zejména ministrů, kteří zřizují veřejné výzkumné instituce.

Tam je totiž velmi nešťastné, že tento zákon zahrnuje veřejné výzkumné instituce jako výzkumné organizace rezortů a současně i ústavy Akademie věd. Návrh měl podporu jak Akademie věd, kde byl projednán, tak samozřejmě i celé vlády.

Co se týče připravovaného zákona rekodifikace 130 – dlouhodobě to projednávám s různými subjekty. Mají samozřejmě různé zájmy a představy, jak by ty věci měly být upraveny, takže aby předtím, než šel tento návrh do legislativního procesu, měl bez výhrad podporu takzvané K-10.

Na jakých šesti pilířích stojí reforma, která má podporovat spolupráci vědců a firem? A jak vypadá taková spolupráce v zahraničí? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , fos
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.