Mladý český tenorista si splnil sen. Na prknech Metropolitní opery sbírá zkušenosti a v zákulisí radí kolegům, jak na Rusalku

„Je to sen,“ říká 24letý tenorista Petr Nekoranec o svém účinkování v programu pro mladé zpěváky v Metropolitní opeře. Je prvním Čechem, který tuto příležitost dostal.

Do programu ho dovedly úspěchy v nejnáročnějších světových soutěžích i úspěšné angažmá v Bavorské státní opeře v Mnichově. Pobyt na půdě renomovaného newyorského operního domu znamená šanci potkávat se s nejlepšími světovými umělci, hlasovými školiteli i pedagogy. A v současnosti také s českou hudbou.

Čtěte také

Na prince si musím počkat

Metropolitní opera totiž právě uvádí nové nastudování Rusalky Antonína Dvořáka. „Ostatní se mě ptali, když Rusalku zkoušeli, co si myslím. Zájem byl cítit a bylo to velmi příjemné,“ říká pěvec, který by si jednou rád sám v romantické opeře zazpíval.

Opera Rusalka se vrací v roce 2017 do Metropolitní opery v New Yorku|foto: České centrum New York

„Nic proti prodané nevěstě, ale Rusalka je nejkrásnější česká opera,“ myslí si Petr Nekoranec. „Prince bych ještě zpívat nemohl, protože tomu neodpovídá dramatická stránka mého hlasu, ale myslím, že tak do deseti let by se na tom už dalo zapracovat. Prince bych si zazpíval moc rád.“

Česká hudba mi jde ze srdce

Antonín Dvořák je vzhledem ke svému působení ve Spojených státech pro americké publikum důvěrně známým jménem, byť samotná Rusalka až do 90. let minulého století zůstávala trochu v ústraní.

Rusalka je světová opera postavená na českém folkloru

Příběh hrdinky, která se v touze po skutečné lásce vydá ze světa pohádkových bytostí do komplikovaného a proradného světa lidí, ale patří mezi nejvýznamnější díla. „Podle mě je to světová opera. Když si vezmeme Verdiho nebo Pucciniho, všechny ty síly osudu a podobně, Rusalka se určitě neztratí,“ myslí si mladý umělec.

„Na druhou stranu to, co ji odlišuje, je její česká folklorní základna. A lidové pověsti o vodnících a rusalkách jsou to, co dodává Rusalce takovou tu extra kapku navíc. To, co lidi vždycky zaujme.“

Čtěte také

Petr Nekoranec se nepovažuje za velkého vlastence, ale i tak si uvědomuje, že má pro interpretaci české hudby zvláštní cit. Potvrzují mu to jeho zahraniční kolegové, ale jak říká, že mu česká hudba jde přímo ze srdce, cítí i on sám.