Miroslav Strnad
Omlazení stárnoucí buňky je podle rostlinného fyziologa Miroslava Strnada, hosta pondělního Dopoledního Radiožurnálu, těžký proces. Přesto je právě jeho tým podepsán pod objevením preparátu, který bývá často nazýván elixírem mládí. "Pojmenování elixír mládí je nadnesené," odmítá Miroslav Strnad, že by pokračoval v díle alchymistů ze dvora Rudolfa II. V úterý 14. července bude hostem reportér Tomáš Sniegoň.
Derivát rostlinného hormonu zpomalujícího stárnutí kůže - s tím zaznamenal úspěch Miroslav Strnad, rostlinný fyziolog z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Přesně popsat, jak látka funguje, by si prý však netroufnul. "Víme, že to funguje, ale nevíme přesně jak," shrnuje. Přestože o látce samotné už tým Miroslava Strnada leccos ví.
"Jde o to, že my biologové chceme poznat ten poslední protein v buňce, na který se to váže. Známe tedy účinek látky na buněčné úrovni, ale neznáme náš cíl, po kterém bádáme," vysvětluje postoj biologa Miroslav Strnad.
Jak popisuje účinek látky na lidskou kůži? "Látka kůži vyhlazuje a odstraňuje stařecké skvrny. Má také částečně léčebné účinky. Typické například je, že odstraňuje růži," zdůrazňuje nejen kosmetické, ale i léčebné účinky látky.
Mezi desátou a jedenáctou hodinou se Lucie Výborná Miroslava Strnada ptala nejen na to, proč se domnívá, že spíše než kosmetika zpomaluje stárnutí kůže zdravá strava, ale například i na jeho názor na odvážné tvrzení některých novinářů, že za dvacet let budou lékaři schopni vyléčit takřka všechny druhy rakoviny. A odpovědi rostlinného fyziologa si poslechněte v záznamu celého rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Miroslavem Strnadem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.