Milan Slezák: Náboženský gangsterismus a časopis Charlie Hebdo

Chtěl si vystřelit z výsledků tuniských voleb, v nichž zvítězili islamisté, nepochybně k překvapení mnohých lidí na Západě, kteří uvěřili, že většina Tunisanů touží po demokracii evropského střihu. A protože jde o satirický časopis, pracoval Charlie Hebdo se sarkastickou nadsázkou.

Proto si časopis za fiktivního šéfredaktora pro jediné číslo vybral Proroka Muhammada, jehož podobizna se šklebí z obálky a slibuje sto ran bičem tomu, kdo se po přečtení časopisu neusměje k smrti. Což je opět upomínka na přísně uplatňovanou šaríu, podle níž se některé prohřešky trestají právě bičováním.

Určitě se najdou lidé, kteří řeknou, že časopis si za svou pohromu může sám, neboť je dobře známo, že islám zakazuje Proroka zpodobňovat, a to jakkoli, nikoli jen jako karikaturu. Proto jde o vědomou provokaci a logický trest. Ale my na Západě bychom při takových příležitostech vždycky měli velmi nahlas říkat, že jakkoli můžeme mít pochopení pro náboženskou vroucnost, nebudeme mít nikdy pochopení pro náboženský gangsterismus a pro to, že někdo zapaluje redakce nebo chce se sekerou v ruce umlátit starého karikaturistu (případ Dánska).

Cestu tu ukazuje osoba nejpovolanější, totiž předseda Francouzské muslimské rady Muhammad Musáví. Ani jemu se karikatura s Prorokem nemohla líbit, ale žhářský útok jasně, nahlas a rychle odsoudil.