Mezi německými teenagery se rozmáhá Kiezdeutsch
Taky míváte při poslechu mluvy "náctiletých" pocit, že byste potřebovali tlumočníka? U našich západních sousedů jsou na tom velmi podobně. Ve velkých městech je mezi teenagery stále populárnější multietnický dialekt, pro který se vžilo označení "Kiezdeutsch" - volně přeloženo "němčina z předměstí". Konzervativci mají pocit, že jde o prznění jazyka. Mnozí jazykovědci ale razí teorii, že se tím němčina jen obohatí.
Následující příspěvek berte i jako malého průvodce po těch čtvrtích německých měst, kam se po setmění tak úplně nedoporučuje chodit. Respektive jako jazykového rádce pro setkání s mladistvými obyvateli těchto končin.
Když uslyšíte velmi oblíbenou frázi "Isch mach disch Nesseč", doporučuji vzít nohy na ramena. Dotyčný vás totiž nechce vzít na Mackieho Messera, ale chce vám svůj nůž zavrtat kamsi do mezižeberní krajiny. Variací na stejné téma je formulace "Isch mach disch Krankenhaus", tedy že setkání vyústí vaším pobytem ve zdravotnickém zařízení.
Ze svých letmých setkání s "Kiezdeutsch" během cestování berlínskou hromadnou dopravou jsem získal dojem, že tenhle dialekt je výrazem lenosti, protože jeho mluvčí zkracují věty a vynechávají některá důležitá slova.
"Člověk má skutečně na první poslech pocit, že tohle chybí, támhleto schází, že ve větě nejsou členy nebo že koncovky jsou kratší. To je ale poněkud matoucí. Kiezdeutsch není jen výrazem lenosti, ale taky píle. Je tam spousta novotvarů. Typický je vliv zemí původu mladistvých mluvčích. To se týká jednak výslovnosti, ale taky nových, cizích slov, což svědčí opravdu spíš o píli než o lenosti," říká mi asi největší kapacita na "Kiezdeutsch," profesorka univerzity v Postupimi Heike Wieseová.
Na mysli má dva stavební kameny mládežnického socio-dialektu, a sice slova "lan" a "wallah". "Turecky 'lan', znamená něco jako chlápek, týpek, prostě něco negativního. Tady se ale užívá coby přátelské oslovení, něco na styl 'starouši'! Arabské 'wallah' v průběhu let ztratilo svůj původně náboženský význam, asi jako naše 'zaplaťpánbů'. V Kiezdeutsch se používá coby zdůraznění nebo potvrzení nějakého sdělení. Něco jako 'skutečně' nebo 'opravdu?!'," přiblížila profesorka.
Podle Heike Wieseové je pro "Kiezdeutsch" charakteristické taky nadměrné užívání slůvka, nebo spíš berličky "so", tak... V téhle souvislosti se mi vybavil dávný zážitek s učitelem autoškoly, který tu svou berličku taky dokázal propašovat na velmi překvapivá místa ve větě. Pravidelně mě tak zdravíval bodrým: "Nazdar, vole, pane Hošek..."
"Teenageři velmi často používají taky standardní němčinu. Pro nás jazykovědce, by se dalo říct, bohužel... Při rozhovorech s námi totiž Kiezdeutsch nepoužívají. Na to jsme už moc staří. Dáváme tak objektům našeho zkoumání s sebou nahrávací zařízení s tím, aby je použili, až budou mluvit se svými kamarády," upřesnila Heike Wieseová.
Jazykový vývoj německé mládežnické komunity se silným podílem migrantů není v Evropě ničím výjimečným. Novému multietnickému dialektu v Nizozensku říkají "Straattaal," doslova "jazyk ulice". Ve Švédsku je řeč o takzvané Rinkeby-Svenska a Dánové zase mají kodaňský "Multietnolekt". Heike Wieseová je přesvědčená o tom, že "Kiezdeutsch" němčině Goetheho a Schillera neškodí, a je naopak jejím obohacením.
"Musíme si ujasnit jednu věc: Neexistuje jen jedna němčina. Co označujeme němčinou, je ve skutečnosti celý balíček variací, stylů, dialektů. Každý z nás jich ovládá několik. Třeba s vámi teď mluvím jinak než se svojí dvouletou dcerou a jinak než s přáteli u piva. To dokáže každý normální mluvčí. Spousta lidí navíc ještě mluví dialektem. To znamená, když teď do tohoto balíčku vložíme ještě jeden dialekt, tak to neohrožuje žádnou osobu ani jazyk. Prostě nám to dává něco víc, než jsme měli předtím," dodala.
