Média a politika
V mediálním světě už to tak chodí, že opakující se události jsou přijímány méně vzrušeně. Tak tomu bylo minulý týden při oznámení, že nemoc BSE se vyskytla u naší druhé krávy. Emoce se tolik nezvedly ani po zprávě, že vláda souhlasila s tím, aby britští úředníci znovu kontrolovali cestující na pražském letišti v Ruzyni před jejich cestou do Británie. Řada komentářů a názorů k těmto událostem byla řečena už při jejich premiérách a novináři by se opakovali. A to by nemuselo čtenáře, diváky a posluchače zajímat.
Velké vzrušení vyvolal minulý týden v české mediální krajině bulvární deník Super. Zabojoval o čtenáře dosud nevídaným stylem a uveřejnil fotografie naší nejpopulárnější političky Petry Buzkové nahoře bez. Nechme stranou, že místopředsedkyně sněmovny mohla tušit, že na chorvatských plážích je plno českých turistů a zvolit cudnější formu slunění. Pomiňme zatím i úvahy na téma, jakými prostředky chce bulvární tisk u nás o čtenáře bojovat dál, po této zkoušce jejich vkusu. Super neotiskl fotografie Petry Buzkové proto, že na pláži šmírující fotograf neviděl jiné, podobně ztepilé mladé ženy, ale proto, že Petra Buzková je politička. A za pár týdnů se začne rozjíždět předvolební kampaň.
Bude zajímavé sledovat, jestli pro výběr titulních fotek na Super bude více rozhodující míra obnažení nebo politická příslušnost. Ještě předtím tato letní příhoda Petry Buzkové patrně vyvolá u politiků s běžnou mírou vkusu rozhořčení. Václava Klause například při pohledu na kolegyni ze sněmovny může zamrzet, že koncem dubna ozdobil svou přítomností slavnostní večírek jmenovaného deníku. Může se stát, že někteří politici nenahlédnou marnost svého počínání a rozhodnou se s takovými novinami nebavit. Pak se mohou nadít děsivých snů, jak na ně ve sprchovém koutě někdo míří teleobjektivem. Často se říká, že v naší politice je možné vše. Se značnou dávkou hořkosti je však nutné připomenout, že média a politika jsou spojené nádoby.
